Experti debatovali o změně Ústavy. Navrhnout zákon by neměl mít právo poslanec jako jedinec, říkají

Ve shrnutí debat, které dnes představil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) s ústavním právníkem Alešem Gerlochem, experti navrhují, aby zákonnou iniciativu měla skupina pěti, případně deseti poslanců. Současnou praxi, kdy s návrhy přicházejí jednotliví poslanci, označil Gerloch za anomálii.

Diskutovat podle něj lze o možnosti lidové zákonodárné iniciativy, kdy by Sněmovna musela projednat návrh zákona předložený skupinou občanů, kteří by pod petici za jeho přijetí sebrali určitý počet ověřených podpisů, například sto tisíc. "Návrh by musel mít formu paragrafovaného znění s důvodovou zprávou, tak jak je tomu v ostatních případech," řekl Chvojka. Takový návrh by podle něj patrně sepisoval právník z pověření občanské iniciativy. Nápad je součástí závěrů tří odborných stolů, všichni se na něm nicméně neshodli.

Nově by experti prezidentovi připsali pouze právo jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace. K úplné shodě nedošli při diskusi o tom, zda by prezidentovi mělo být odňato právo sjednávat mezinárodní dohody. Bez shody skončila i debata o snížení počtu potřebných hlasů senátorů pro podání ústavní žaloby na prezidenta.

Mezi návrhy na změny Ústavy, které experti zásadně odmítli, je zavedení klouzavého mandátu poslance, jak o něm mluví hnutí ANO, snížení věku pro aktivní volební právo na 16 let či snížení věku pro kandidáta do Senátu či uchazeče o funkci prezidenta na 35 let.

Většinově právníci také nesouhlasí s tím, aby zanikl mandát zákonodárce po jeho pravomocném odsouzení. Vycházejí z toho, že beztrestnost není podmínkou pro získání mandátu. Shodli se také na tom, že by neměly být omezeny pravomoci vlády, které byla vyslovena nedůvěra či nebyla vyslovena důvěra.

Témata:  Ústava České republiky,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  prezident ČR