Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bouřlivé jednání vlády. Změna ústavy kvůli zbraním rozhádala ministry

Vláda ČR
Vláda ČR
Foto: Vláda.cz

Vláda nebyla v pondělí jednotná při schválení senátního návrhu ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes na dotaz ČTK uvedl, že si zachoval odmítavé stanovisko a hlasoval proti.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) naopak změnil původně neutrální stanovisko na souhlasné, návrh podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Poměr hlasování ve vládě zatím není znám, úřad vlády ještě zápis z pondělního jednání kabinetu nezveřejnil.

V podkladech pro jednání vlády bylo navrženo neutrální stanovisko k senátnímu návrhu. Předem úpravu podpořilo pouze ministerstvo průmyslu, sedm ministerstev mělo neutrální postoj a šest návrh odmítalo.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) po jednání vlády novinářům řekla, že se o návrhu vedla bouřlivá diskuse. Sama původně nesouhlasné stanovisko svého resortu změnila na souhlasné.

Zaorálek naopak úpravu odmítal a svůj postoj si i při hlasování ve vládě podržel. "Mě rozhodně žádné argumenty nepřesvědčily. Trvám na tom že dosavadní úprava je dostatečná a to, co je navrhováno, je nadbytečné. Navíc je velmi nebezpečné pohrávat si s myšlenkami, které přivedly USA do stávající situace, kdy po ulici chodí občané ozbrojení automatickými zbraněmi," uvedl na dotaz ČTK. Vyjádřil lítost nad tím, že například Benešová svůj odmítavý postoj přehodnotila.

Nestojím o to, aby u nás nosili lidé na shromážděních automatické zbraně, jako to někdy vidím v USA. Sdílím původní názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že podobná úprava Listiny je nadbytečná. Mrzí mě, že tento názor změnila. Já svůj názor držím celou dobu stejný.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 14, 2020

Babiš ČTK sdělil, že při hlasování senátní návrh podpořil. "Já jsem tak hlasoval, protože jsem chtěl podpořit naše myslivce, sportovní střelce a ostatní držitele zbrojních průkazů. Naše legislativa je v těch ohledech velmi dobrá a není potřeba ji zpřísňovat kvůli Evropské unii. Rozhodně nám nehrozí tragické případy, které se odehrávají v USA," uvedl premiér pro ČTK.

Připomněl také, že se minulý týden setkal s organizátory petice za ústavní právo na držení zbraní, kterou také sám podepsal. Babiš organizátorům petice při jejím předání do Sněmovny slíbil i podporu kabinetu.

Návrh při hlasování podpořil i Metnar, byt ministerstvo obrany původně mělo neutrální stanovisko. "Změna mého názoru je výsledkem diskuse na vládě, která byla u senátního návrhu dlouhá a velice konstruktivní. I přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě patří ČR stále mezi nejbezpečnější země a věřím, že to tak zůstane. Množí se ale případy individuálního násilí a útoků. Ústavní zakotvení práva na nutnou obranu se zbraní by bylo symbolickým zdůrazněním ochrany základního lidského práva, kterým je právo na život," sdělil ministr ČTK.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda Sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

Témata:  vláda ČR zbraně Lubomír Metnar Lubomír Zaorálek Marie Benešová Ústava České republiky

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.