Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bouřlivé jednání vlády. Změna ústavy kvůli zbraním rozhádala ministry

Vláda ČR
Vláda ČR
Foto: Vláda.cz

Vláda nebyla v pondělí jednotná při schválení senátního návrhu ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes na dotaz ČTK uvedl, že si zachoval odmítavé stanovisko a hlasoval proti.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) naopak změnil původně neutrální stanovisko na souhlasné, návrh podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Poměr hlasování ve vládě zatím není znám, úřad vlády ještě zápis z pondělního jednání kabinetu nezveřejnil.

V podkladech pro jednání vlády bylo navrženo neutrální stanovisko k senátnímu návrhu. Předem úpravu podpořilo pouze ministerstvo průmyslu, sedm ministerstev mělo neutrální postoj a šest návrh odmítalo.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) po jednání vlády novinářům řekla, že se o návrhu vedla bouřlivá diskuse. Sama původně nesouhlasné stanovisko svého resortu změnila na souhlasné.

Zaorálek naopak úpravu odmítal a svůj postoj si i při hlasování ve vládě podržel. "Mě rozhodně žádné argumenty nepřesvědčily. Trvám na tom že dosavadní úprava je dostatečná a to, co je navrhováno, je nadbytečné. Navíc je velmi nebezpečné pohrávat si s myšlenkami, které přivedly USA do stávající situace, kdy po ulici chodí občané ozbrojení automatickými zbraněmi," uvedl na dotaz ČTK. Vyjádřil lítost nad tím, že například Benešová svůj odmítavý postoj přehodnotila.

Nestojím o to, aby u nás nosili lidé na shromážděních automatické zbraně, jako to někdy vidím v USA. Sdílím původní názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že podobná úprava Listiny je nadbytečná. Mrzí mě, že tento názor změnila. Já svůj názor držím celou dobu stejný.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 14, 2020

Babiš ČTK sdělil, že při hlasování senátní návrh podpořil. "Já jsem tak hlasoval, protože jsem chtěl podpořit naše myslivce, sportovní střelce a ostatní držitele zbrojních průkazů. Naše legislativa je v těch ohledech velmi dobrá a není potřeba ji zpřísňovat kvůli Evropské unii. Rozhodně nám nehrozí tragické případy, které se odehrávají v USA," uvedl premiér pro ČTK.

Připomněl také, že se minulý týden setkal s organizátory petice za ústavní právo na držení zbraní, kterou také sám podepsal. Babiš organizátorům petice při jejím předání do Sněmovny slíbil i podporu kabinetu.

Návrh při hlasování podpořil i Metnar, byt ministerstvo obrany původně mělo neutrální stanovisko. "Změna mého názoru je výsledkem diskuse na vládě, která byla u senátního návrhu dlouhá a velice konstruktivní. I přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě patří ČR stále mezi nejbezpečnější země a věřím, že to tak zůstane. Množí se ale případy individuálního násilí a útoků. Ústavní zakotvení práva na nutnou obranu se zbraní by bylo symbolickým zdůrazněním ochrany základního lidského práva, kterým je právo na život," sdělil ministr ČTK.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda Sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

Témata:  vláda ČR zbraně Lubomír Metnar Lubomír Zaorálek Marie Benešová Ústava České republiky

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.