Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orálek nebo Zaorálek? Do boje o křeslo poslance jdou i další zajímavá jména

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, ministr zahraničí
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, ministr zahraničí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Ve Sněmovně by po letošních volbách mohli zasedat jak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), tak i jeho skorojmenovec Luboš Orálek (Svobodní). To ale není vše, co se zajímavých jmen týče.

Na kandidátkách figuruje také jeden Klaus, dva Havlové a osm Zemanů. Masaryk ale mezi adepty na poslance není žádný. Vyplývá to z přehledu kandidátních listin uvedených na volebním webu.

Zaorálek a Orálek se přímo o místo v dolní komoře nestřetnou. Lídr ČSSD kandiduje v Moravskoslezském kraji, pečovatel a pronajímatel nemovitostí Orálek v kraji Karlovarském.

Pedagog a syn bývalého prezidenta Václav Klaus (ODS) kandiduje v Praze. Za STAN se chce stát jihočeským poslancem starosta Pištína Jaroslav Havel, další - ekonom Vladimír Havel Šedivý - je kandidátem Unie H.A.V.E.L. Podobně nejvíce Zemanů má na kandidátkách Strana práv občanů blízká současnému prezidentovi Miloši Zemanovi, a to hned tři. Zemanové kandidují i za KSČM, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, STAN, Řád národa - Vlasteneckou unie a Dobrou volbu 2016.

Kromě Zemanů se chce do Sněmovny dostat hned několik Králů, Princů a Rytířů, kandiduje i Císař a Hrabě. Na vřelý vztah Čechů k hospodské kultuře by mohli sázet Beer, Bierhaus, Piwowarczik, Krčma i Krčmář, Šenk, Bečka i Bečková či Chmelař a Češpivová, méně už Břečka.

Do Sněmovny by se mohli dostat lidé, jejichž příjmení odkazují na možný zahraniční původ. Kandiduje hned několik Němců a Poláků, ale taky Rakušan, Slovák, Slováková, Srb a dokonce i Kelt. Například Skotové by se ovšem museli spokojit s Vladimírem Skotnicou z jihočeské listiny TOP 09.

Témata:  Lubomír Zaorálek Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jména a příjmení

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 16:03

USA zavádí nové sankce proti Rusku. Pocítí je celá Evropa

Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Moskvě, které mohou výrazně ovlivnit evropské zákazníky platící za ruský plyn, destabilizovat ruský devizový trh a posílit závislost Ruska na Číně. Na tyto dopady upozorňují ruští ekonomové, píše server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy