reklama

Rozdílně se současný šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) a jeho předchůdci Alexandr Vondra (ODS) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) dívají na slabiny české zahraniční politiky.

„V devadesátých letech jsme takříkajíc boxovali ve vyšší váhové kategorii. Bylo to vlivem příběhu revoluce, který okouzlil svět i vlivem Václava Havla, který okouzlil jako osobnost," popsal Vondra pozici české a československé diplomacie v prvním desetiletí po sametové revoluci. Podle Schwarzenberga Československu kromě Havla pomohl na mezinárodní scéně také důraz na ochranu lidských práv.

Podle Zaorálka věhlas Havla zároveň postavil českou diplomacii před obtížný úkol navázat na jeho odkaz. „Musíme za to cítit vděčnost, ale je v tom skrytá také určitá zrada. Působilo to totiž tak, že je strašně snadné stát se figurou, kterou poslouchá celý svět," řekl Zaorálek. "Po odchodu Václava Havla jsme museli začínat znovu, nějak tvořivě na něj navazovat," dodal s tím, že je nezbytné se na odkaz prvního polistopadového prezidenta umět podívat kriticky.

Současnému ministrovi Vondra i Schwarzenberg vytkli, že se Česko odchýlilo od prosazování ochrany lidských práv. Podle Vondry současná česká zahraniční politika postrádá silné téma, kterým by zemi budovala image na mezinárodní scéně. Šéf zahraničního výboru Sněmovny Schwarzenberg poznamenal, že v centru pozornosti v posledních letech stojí ekonomická diplomacie, jejímž velkým zastáncem je prezident Miloš Zeman.

Zaorálek se však brání, že je třeba lidská práva vnímat v širším kontextu, než pouze jako občanská a politická práva. „Dnes musíme věci promýšlet znova. Jsou země, ve kterých na občanská práva ani nedojde, protože lidé tam žijí v chatrčích a nemají co jíst," podotkl.

Zatím nesplněným úkolem české diplomacie je podle Schwarzenberga vybudovat si větší vliv v Evropské unii. „Česká republika nemá stejnou váhu a stejný vliv jako srovnatelně velké státy. Tady jsme z vnitropolitických důvodů příliš chodili jako kocouři kolem horké kaše," míní. Rezervy v působení Česka v Evropské unii vidí i Zaorálek. Podle něj jsou však důsledkem nedostatku dialogu a scházející vůle budovat vztahy s partnery, a to nejen v rámci EU.

reklama