Průzkum: Fandíte levici, nebo pravici? Češi odpovídali

Téměř třetina (31,3 %) respondentů sama sebe politicky zařazuje do levé části politického spektra, v tom do kategorií 1, 2 nebo 3, které lze označit za vyhraněnou levici, se zařadilo 14,8 % a do kategorií 4 a 5, jež můžeme považovat za levý střed, se přihlásilo 16,5 %.

Do pravé části politického spektra se pak zařadila o málo více než třetina (34,7 %) respondentů, přičemž 14,2 % se řadí k vyhraněné pravici (kategorie 9, 10 a 11) a 20,5 % k pravému středu (kategorie 7 a 8).

Asi čtvrtina (24,4 %) lidí se řadí do středu škály (kategorie 6), zbývající desetina (9,6 %) se v rámci předložené škály neuměla zařadit a zvolila odpověď „nevím".

Podrobnější analýza na základě sociodemografických a jiných třídících znaků ukazuje řadu významných rozdílů z hlediska sebezařazení na levopravé škále politické orientace. Podle věku s jeho zvyšováním narůstá podíl těch, kteří se identifikují s levicí, když mezi dotázanými ve věku od 60 let výše se k levici nebo k levému středu hlásí jen o málo méně než polovina (46,1 %) a naopak klesají podíly nerozhodných, přičemž výrazně nejvyšší, prakticky třetinový podíl (33,2 %) nerozhodnutých se objevuje mezi dotázanými ve věku od 15 do 19 let, uvedl soc.cas.cz.

Sebezařazení do pravé části škály je z hlediska věku rozloženo poněkud rovnoměrněji než v případě levice, ovšem celkově poněkud vyšší zastoupení těch, kdo se hlásí k pravici či k pravému středu, můžeme vidět u věkových kategorií od 20 do 44 let, naopak nižší je jejich zastoupení mezi dotázanými ve věku od 60 let výše a také u nejmladších respondentů ve věku od 15 do 19 let. Skupina nejmladších dotázaných ve věku od 15 do 19 let se také poněkud častěji hlásí ke středu.

S růstem vzdělání stoupá podíl těch, kdo sami sebe řadí na pravou stranu škály. Příklon k levici je častější u dotázaných se středním vzděláním bez maturity, naopak absolventi vysokých škol se k levici hlásá poněkud méně často. Mezi dotázanými se základním vzděláním je výrazně vyšší podíl nerozhodnutých, s rostoucí úrovní dokončeného vzdělání pak tento podíl zřetelně klesá.

Vyhraněně levicoví jsou zejména voliči KSČM, převážně do levé části spektra sebe řadí i stoupenci ČSSD. Naopak výrazně pravicově orientováni jsou příznivci ODS a TOP 09, v menší míře pravicová orientace převládá i u těch, kdo preferují ANO či KDU-ČSL. Rozhodnutí nevoliči mají nižší podíl jak těch, kdo se řadí na levici, tak těch, kdo naopak sami sebe řadí na pravici, a relativně vyšší zastoupení mezi nimi mají ti, kdo se nedokáží v rámci předložené škály zařadit, nebo kteří se řadí do jejího středu.

Mezi roky 2004 a 2007 a v menší míře opět v letech 2010 a 2011 se čeští občané spíše zařazovali na pravici než na levici, následně zejména v letech 2012 a 2013 výrazně převážilo sebezařazování na levou stranu politického spektra, posléze se pak podíly obou stran k sobě přiblížily a aktuálně jsou zhruba vyrovnané (s minimální převahou ve prospěch pravice), podobně jako byly zhruba vyrovnané v letech 2008 až 2009.

Témata:  průzkumy,  Češi,  politika,  lidé