Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spánková deprivace? Kvůli nedostatku odpočinku se můžeme přiznat třeba i k vraždě

Spánková deprivace
Spánková deprivace
Foto: Pixabay

Spánek je jednou ze základních potřeb všech živých organismů. Co by se ale stalo, kdybychom ho měli dlouhodobě nedostatek nebo nespali vůbec. V prvním jmenovaném případě začne člověk trpět halucinacemi a přizná se i k věcem, které nikdy nespáchal, jako například k vraždě. O poznání horší konec ale čeká ty, kteří by chtěli zkusit nespat vůbec.

Při hledání pachatele zločinu si vyšetřovatelé musí dávat pozor na mnoho věcí. Jednou z nich je i fakt, že se někdy lidé přiznají ke zločinům, které nespáchali, a to aniž by k tomu měli důvod, jakým by mohlo být například krytí blízké osoby.

Server New Scientist upozornil na novou studii, podle které může za mnohými z těchto přiznání stát spánková deprivace. Ta je často využívána jako efektivní metoda mučení a způsobuje ospalost, nemožnost soustředění a halucinace.

V rámci studie provádělo 88 lidí různé úkoly na počítači. O týden později se vrátili a opět prováděli různé úkoly. Poté někteří z nich spali 8 hodin, zatímco jiní zůstali vzhůru celou noc. Následující ráno byli obviněni z toho, že zmáčkli klávesu Escape a tím smazali všechna data, ačkoliv byli před tímto dříve varování.

Polovina z lidí, kteří nespali, se k tomu falešně přiznala. Z odpočinutých lidí tak učinilo 18 %. Server poukazuje na fakt, že zatímco například v Anglii je nelegální vyslýchat mimo krizové situace lidi, kteří neměli dostatek spánku, v jiných zemích, včetně USA, podobný zákon neexistuje.

Toto zjištění je problematické i z toho důvodu, že spánková deprivace byla někdy naopak přímo využívaná jako vyšetřovací metoda. Ačkoliv se podle některých odborníků mohou případné výsledky lišit při provedení obdobné studie na vězních, i tak se bude tato studie zřejmě v budoucnosti citovat při relevantních soudních procesech.

Vědci také zkoumali, co by se stalo, pokud bychom několik dní nespali vůbec. Výsledek není vůbec překvapivý, zemřeli bychom. Ukázaly to pokusy na dospělých kočkách a psech, kteří po 15 dnech nepřetržitého bdění hynuli na celkové vyčerpání organismu.

Sérii pokusů provedl dříve i filozof Allen Rechtschaffen, který dlouhodobě bránil ve spánku krysám. Hlodavci vykazovali za několik dnů známky oslabení, poté se začaly chovat jako by byly ve stresu a objevily se u nich poruchy pohyblivosti a úbytek na váze.

Nakonec došlo ke zduření žláz s vnitřní sekrecí, v břiše se jim objevily žaludeční vředy a poté krysy uhynuly. Některé vydržely jen několik dní, jiné celý měsíc, výsledek byl ale vždy stejný. Lze proto předpokládat, že na člověka by měla absence spánku podobný efekt.

Témata:  lidé vědci spánek

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 18:23

Rakušan si prosadil změny v zákoně o zbraních, vláda novelu schválila

Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy