Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fyzik Ošťádal znovu žaluje prezidenta Zemana

Soudy, ilustrační fotografie
Soudy, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Praha - Pražský městský soud bude tento měsíc projednávat další žalobu akademika Ivana Ošťádala. Fyzik se tentokrát domáhá toho, aby soud určil, že prezident postupoval nezákonně, když mu a Univerzitě Karlově nedoručil své rozhodnutí o nejmenování.

Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Vedle Ošťádala, u nějž prezident poukázal na údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností, tak na profesuru nedosáhl ani ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler. Kritici to označili za nepřijatelný zásah do akademických principů.

Ošťádal nejprve podal žalobu, kterou napadal Zemanovu nečinnost ve věci jmenování profesorem. Soudy ale dospěly k názoru, že v době jejich rozhodování už prezident nečinný nebyl, protože v lednu 2016 - tedy dva měsíce po podání žaloby - napsal dopis tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V něm jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje. Fyzik se proti soudnímu rozhodnutí brání ústavní stížností.

Aktuální žalobou u pražského městského soudu Ošťádal napadá to, že jemu ani univerzitě Zeman své rozhodnutí o nejmenování nezaslal. Chce, aby soud prezidentovi uložil povinnost doručit rozhodnutí škole i Ošťádalovi, a také chce, aby mu prezident nahradil náklady vynaložené na soudní řízení. Senát soudce Martina Kříže bude o požadavku rozhodovat 22. listopadu.

Zeman podle svých dřívějších vyjádření trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence "nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent". Ošťádal připouští, že poskytoval krycí adresu, protože byl "mladý a naivní". Ohledně kontaktů s StB se docenta zastal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Témata:  Miloš Zeman prezident ČR soudy

Související

Aktuálně se děje

28. dubna 2025 21:48

Pálení čarodějnic: Proč se slaví i v roce 2025?

Pálení čarodějnic, známé také jako Filipojakubská noc (noc z 30. dubna na 1. května), je tradiční lidový svátek, který má kořeny hluboko ve středověké Evropě, včetně českých zemí. Je to oslavování příchodu jara, ale také symbolické očištění od zlých sil a temnoty zimy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy