Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší soud převzal Dalíkovo dovolání

Nejvyšší soud České republiky
Nejvyšší soud České republiky
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Brno - Nejvyšší soud (NS) se může začít zabývat dovoláním lobbisty Marka Dalíka, jenž si odpykává pět let vězení v souvislosti s podvodem při nákupu obrněnců Pandur pro českou armádu.

Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek. Lobbista proto 6. listopadu nastoupil do vězení v Ruzyni. Podle informací deníku Právo jej brzy poté Vězeňská služba přemístila do Znojma, kde už si trest odpykával před jeho přerušením.

Dalík vinu dlouhodobě popírá. Původně byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za to, že si při neformální schůzce k nákupu pandurů řekl v listopadu 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun.

Lobbista nastoupil do vězení, ovšem NS původní rozsudek letos na jaře zrušil, což pro Dalíka znamenalo po sedmi měsících cestu na svobodu. Nový pravomocný verdikt padl na konci letošního července a Dalíkovi o rok přitížil. Tentokrát jej soudu poslaly za mříže za to, že podváděl, když se ze zbrojařů pokusil vylákat peníze. Uvedl je prý v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry.

Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Topolánka (tehdy ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kde Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.

Témata:  Marek Dalík Nejvyšší soud kauza nákupu transportérů Pandur

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 14:00

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy