Právník zpochybňoval ženinu verzi události a kritizoval justici za způsob, jak vedla dokazování. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. "Stěžovatel byl sice odsouzen primárně na základě přímého důkazu v podobě výpovědi poškozené, ten však podpořily i další, během trestního řízení opatřené důkazy, v to počítaje i záznamy telekomunikačního provozu a stěry stop DNA z oblečení i těla poškozené," stojí v usnesení.

Právník ženu podle verdiktu při prohlídce nemovitosti navzdory jejímu odporu líbal a osahával na intimních místech. Využil při tom svou fyzickou převahu, přestal až v okamžiku, kdy ženě začal zvonit telefon.

Asistentka z realitní kanceláře utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu, měla také potíže s příjmem potravy, což potvrdil znalecký posudek. Právník v minulosti připustil, že mladé ženě sáhl na prsa, tvrdil však, že byl sveden a že jde o komplot.

Krajský soud postupně vynesl tři verdikty, dvakrát mu případ vrátil Vrchní soud v Praze. Napotřetí krajský soud zmírnil trest uložený za znásilnění na dva roky vězení s podmínečným odkladem na tři roky.

Případem se pak zabýval ještě Nejvyšší soud, a to i proto, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s právní kvalifikací nesouhlasil. Je podle něj obecně známé, že každý sexuálně motivovaný útok s sebou nese traumatizující zážitek a je způsobilý vyvolat újmu na zdraví. Nejvyšší soud ale ponechal verdikt beze změn.