Praha/Bratislava - Znovuzvolení Miloše Zemana českým prezidentem nevěští pro Českou republiku nic dobrého, úřadující hlava státu rozděluje společnost. Tvrdí to prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
"Pro českou společnost to nevěští nic dobrého, že nedojde ke změně. Je (Zeman) politikem, který rozděluje českou společnost a občany. Jeho zahraničněpolitické aktivity jsou pochybné, byť hlavním hráčem v zahraniční politice není prezident, ale vláda," uvedl Mesežnikov, který po prvním kole českých prezidentských voleb viděl mírnou převahu Drahoše.
Zemanovi podle Mesežnikova nakonec patrně pomohlo pevné voličské jádro a skutečnost, že dokázal oslovit nevoliče. Dodal, že v Zemanův prospěch hrály také možná i jeho výroky o tom, že Drahoš je začátečník v politice a že se v ní nevyzná a je nezkušený. Mesežnikov také zmínil průběh kampaně, ve které byl Drahoš označován "vítačem migrantů" a Zeman naopak za osobu, která je proti imigraci.
"Zeman evidentně přitáhl nové voliče. Drahošovi se nepodařilo oslovit všechny voliče, které mu ´dohodili´ neúspěšní prezidentští kandidáti," uvedl Mesežnikov.
Těsné volební vítězství Zemana podle šéfa IVO potvrdilo rozdělení české společnosti. "Drahoš reprezentoval spíše to, co se týče budoucnosti, Zeman spíše ztělesňuje minulost," řekl.
Mesežnikov soudí, že znovuzvolení Zemana ulehčí vládnutí českému premiérovi Andreji Babišovi, jehož menšinová jednobarevná vláda dříve v lednu nedostala důvěru Sněmovny.
"Míra vzájemného pochopení mezi Zemanem a Babišem je podstatně vyšší, než by byla mezi Drahošem a Babišem. Ulehčí to řešení, která jsou v souladu s představami Babiše a Zemana. Jsou si značně blízcí v náhledu na politiku," uvedl Mesežnikov.
//
Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem znamená pokračování stávající české antiunijní a antiimigrační rétoriky, míní profesor amsterodamské univerzity a výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Steven Blockmans. V širším kontextu podle něj hlasování jen dokreslilo celkový obraz nálad občanů v regionu střední a východní Evropy.
"Je to vítězství politiky rozdělování, kterou Zeman praktikoval v několika posledních letech," řekl ČTK Blockmans. Připomněl protievropskou, protiislámskou a protiimigrační, často navíc vulgární rétoriku staronové hlavy státu.
Pro pozorovatele mimo Česko může být podle analytika až "nepochopitelné, že takový klaun", navíc s těsnými vazbami na Kreml, dostane druhou šanci v nejvýznamnější funkci v zemi a většinovou podporu proti umírněnějšímu a liberálnějšímu kandidátovi, kterým byl někdejší akademik Jiří Drahoš. Blockmans upozornil, že Drahošova agenda většinu voličů nepřesvědčila, ani když se pokusil hrát na podobnou antiimigrační notu jako Zeman.
Analytik připomněl, že v Česku se prezident podílí především na určování a ovlivňování veřejné debaty, která nyní míří proti EU a evropským zájmům. "Jeho hlavní pravomocí je ale jmenování předsedy vlády," podotkl Blockmans, podle kterého je i tohle v Zemanově případě kontroverzní věcí. Zeman dává najevo, že hodlá i podruhé svěřit zformování kabinetu nynějšímu premiérovi v demisi Andreji Babišovi, kterého nedávno sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda.
Témata: Miloš Zeman, volby 2018
Související
28. října 2024 16:46
12. října 2024 4:30
11. října 2024 15:47
2. října 2024 12:34
30. září 2024 11:40
29. září 2024 15:55