Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lobbista Šlouf bude mít pohřeb ve strašnickém krematoriu

Miroslav Šlouf
Miroslav Šlouf
Foto: Profimedia

Praha - Pohřeb lobbisty Miroslava Šloufa se bude konat v sobotu v pražských Strašnicích. Bývalý poradce Miloše Zemana zemřel v pátek ve věku 69 let. Šlouf v minulosti figuroval v několika kontroverzních kauzách.

V posledních letech se Šlouf veřejného života neúčastnil. Média v posledních měsících informovala o jeho vážném zdravotním stavu. "Pohřeb bude v sobotu v 11:00 ve velké obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích," sdělila dnes rodina.

Šlouf působil od poloviny 70. let v KSČ, ze strany vystoupil v létě 1991. V době komunismu byl ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). V roce 1981 se stal poslancem České národní rady (ČNR), ve funkci působil do roku 1992. Mezi únorem a červnem 1990 byl místopředsedou ČNR.

Počátkem roku 2008 stál u založení sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života, za pozdějším vznikem Strany práv občanů i za některými volebními úspěchy Zemana - před volbami v roce 1996 přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák.

Šlouf připustil například kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. V roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS). Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.

Témata:  Miroslav Šlouf Miloš Zeman EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.