Křeček se zapojil do debaty o Romech a Letech: Ve skutečnosti to byl jen jeden z 'táborů'. A to není vše

„Obávám se, že současné diskuse o někdejším 'táboru' (nechápu proč se stále užívá pro toto zařízení termín 'tábor') v Letech u Písku je pro naší současnost typická: všechno je relativizováno, vše je podřízeno politickému záměru, pravda nebo lež jsou považovány jen za jiný názor. A zapomínáme, že některé věci nejsou jen věcí názoru, ale především faktů, které buď znám nebo neznám. Jaký mám na ně 'názor' není vůbec podstatné,“ připomíná v souvislosti s ostře sledovanou kauzou Křeček.

V komentáři na facebooku poukazuje na to, že dříve jednoznačný obsah některých termínů se již zcela vytratil. „Pojem 'komunista' se rozšířil na kde koho – především na toho kdo má spíše levicovější názory - a termín 'fašista' lze volně použít na toho, kdo má názory spíše pravicové. Nositelům určitých názorů přidáváme dokonce i sociální a ekonomické postavení (voliči Zemana). Chybí profesionalita tak jsme tomuto termínu dříve rozuměli,“ vysvětluje.

Téměř jakýkoliv názor nebo představu podle něj lze „doložit“ znaleckými posudky renomovaných akademiků - a to i názory zcela protichůdnými. „V důsledku toho se důvěra v autority zcela zhroutila. Za citování z Wikipedie jsem byl na sociální síti označen za rasistu: tato encyklopedie totiž vyjmenovává tábor v Letech jen jako jeden z mnoha jiných zařízeních v tehdejším Protektorátě. O relevantnosti vyprávění pamětníků nebo očitých svědků bych jako advokát - a ve svém věku - mohl vyprávět…“ posteskl si zástupce ombudsmanky.

Zjistit pravdu je podle něj nejen obtížné, ale někdy zcela vyloučené. To ale v případě Let neplatí. „To, co byl 'tábor' v Letech není přece věcí názoru, ale zcela objektivní, na názorech lidí zcela nezávislé, pravdy. Přesto však bychom měli mít na paměti, že některé události v naší historii se staly symbolem něčeho jiného než ve skutečnosti ve své době byly a tento symbolický význam má pro dnešní dobu větší význam než historická fakta,“ vysvětluje advokát.

„Lipany se staly symbolem nesvornosti Čechů, kteří si sami způsobili porážku, když to nedokázal nepřítel. Ačkoliv byly vlastně spíše jen dokladem zdravého rozumu té části kališnické obce, které viděla, že země již další válku nesnese a někdy je třeba zastavit i spravedlivý boj. Lety byly ve skutečnosti jen jeden z 'táborů', tedy zařízeních, kterých bylo v tehdejším Protektorátu několik desítek. Byly 'koncentračním táborem' v tom smyslu že se zde shromažďovali (koncentrovali) lidé, ale jistě nebyl nacistický Konzentrationslager (KL). Na našem území byly jen pobočky těchto táborů,“ rozebírá historii Křeček.

Poukazuje na to, že někteří čeští dozorci se zde chovali k vězňům nepřijatelně a že první velitel tohoto zařízení byl dokonce pro své chování odvolán. „Umírali zde lidé (žádné ze zde narozených dětí nepřežilo), ale jistě to nelze srovnávat s chováním stráží SS-Totenkopfverbande v Dachau,“ uvádí s tím, že to ale není tak podstatné.

A co tedy důležité je? „Lety se ale především u nás staly symbolem Romského holokaustu, tedy symbolem utrpení Romů, které se – podobně jako Židy – pokoušel nacistický režim vyhladit. Jsou symbolem obludnosti, kterou si ani nedovedeme v celé jeho šíři představit. Jsou symbolem a připomenutím toho, co se již nikdy nesmí opakovat. A jako takový symbol si zaslouží spíše naše mlčení a nezapomínání, než úvahy o tom zda šlo o pracovní nebo jiný 'tábor' nebo úvahy o tehdejším životě Cikánů u nás,“ vzkazuje Čechům Křeček.

Témata:  Stanislav Křeček,  koncentrační tábor Lety,  romové