Komentář: Ondráček, Žantovský, Okamura či Babiš. Zalíbí se masám nová elita?

Politická opozice, radikální strany a aktivisté často opakují mantru o tom, že elity jsou odtržené od reality a vzdálené masám. Politická, ale i mediální a ekonomická elita se však stále proměňuje. „Stará elita“ je pomalu zatlačována do kouta novou, a to na všech frontách. Bude masa spokojena s lidmi jako je premiér v demisi Babiš, lidé ve vedení Sněmovny s komunistickou minulostí, nebo se vzmáhajícím se vlivem novinářů, kteří kritizují veřejnoprávní média?

Elity si na mušku brali dlouhou dobu protestní strany a hnutí od miniaturních Realistů Petra Robejška, přes okamurovce a Piráty až po kolos jménem hnutí ANO. Lidé cítící se pro tradiční politiky zcela zapomenuti jejich kritiku vyslyšeli a s výjimkou Realistů právě zbylé tři poměrně antiestablishmentové strany ve volbách bohatě odměnili. Čas, kdy se nedává na elity a politiky neskončil, ale elita se postupně proměňovala a stále proměňuje. Do popředí se dostávají elity a politikové, kteří reálný podíl na moci a ve vedení země nikdy neměli. Političtí matadoři a renomované osobnosti v jednotlivých oborech začali být tlačeni do kouta.

Pojďme se letmo podívat na současnou elitu. Už to není Česká televize, ODS, liberálové nebo mravní autority typu Jana Sokola, Pavla Rychetského či Tomáše Halíka. Na místo toho je to obviněný premiér zřejmě spolupracující se Státní bezpečností za minulého režimu, ministryně obrany, která s resortem neměla nic společného, Tomio Okamura, který prokazatelně šíří lživé informace a vydělává na šíření strachu nebo „expert“ na kulturu Miloslav Rozner z SPD. Na Hradě představuje morální autoritu Miloš Zeman obklopený pochybnými spolupracovníky, kteří nectí zásady své profese a z nichž je část prokazatelně napojena na ruské vlivy.

Mediálně se do popředí místo ekonoma Tomáše Sedláčka dostává „hlučná“ Markéta Šichtařová, která ve svých komentářích často přináší nepřesné a zavádějící informace, stejně jako nový korunní princ ODS Václav Klaus mladší, jež si zdroje svých informací neověřuje vůbec – viz. kauza s Olgou Sommerovou. Proměňuje se i mediální scéna. Proklínána jsou za podpory prezidenta Zemana média spojena se Zdeňkem Bakalou, Česká televize i Český rozhlas. Na druhé straně dostává stále větší prostor dezinformační scéna, ale také televize Barrandov, kterou legitimizují sami politici, kteří si užívají účast v pořadech nejlepšího moderátora Jaromíra Soukupa. Hnutí ANO si navíc čerstvě prosadilo do Rady tiskové agentury ČTK dvorního kritika ČT Petra Žantovského, který hojně přispívá Parlamentním listům.

Do čela komise pro kontrolu GIBS se staví komunista Zdeněk Ondráček („mlátička“) a premiér Babiš chce vyměnit šéfa GIBS Murína. Spekuluje se, že kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Nejvyšší církevní autoritou zůstává kardinál Dominik Duka, který se netají svým přátelství s Milošem Zemanem a který si vysloužil rozsáhlou kritiku za dopis adresovaný Tomio Okamurovi.

Dle výzkumů veřejného mínění se voličům tento obrat spíše líbí. Navíc, elita by se měla přirozeně proměňovat, neměla by ustrnout a zdegenerovat. Dle definice by mělo jít o osoby, které zaujímají vedoucí úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem, profesionálním kvalitám či sociálnímu postavení. Elita tak nutně neznamená nic pejorativního, aby ale skutečnou elitou byla, měla by právě tyto své predispozice prokázat. Zda je současná elita prokazuje, ponechme jako řečnickou otázku.

Témata:  komentář,  Andrej Babiš,  Tomio Okamura,  Zdeněk Ondráček,  Piráti,  vláda