Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ústavní soud zastavil řízení o nečinnosti Miloše Zemana, Fajt stáhl stížnost

Ústavní soud ČR
Ústavní soud ČR
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Ústavní soud (ÚS) zastavil řízení, které směřovalo na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt vzal s Karlovou univerzitou zpět stížnost kvůli tomu, že ho hlava státu nejmenovala profesorem.

Fajt se na Ústavní soud obrátil loni v listopadu. V únoru soud obdržel podání o vzetí stížnosti zpět, a proto řízení zastavil.

Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zeman to zdůvodnil vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

V případě Fajta prezident argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. "Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek," řekl před časem Zeman. Fajt označil Zemanovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně.

Fajt a Univerzita Karlova podali na prezidenta žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Proto se loni v listopadu obrátili na Ústavní soud.

S obdobnou stížností už loni na konci roku neuspěl u Ústavního soudu fyzik Ivan Ošťádal, jehož stížnost soud zamítl. Odůvodnil to tím, že Zeman nezůstal nečinný, protože dal své rozhodnutí najevo v dopise tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové. Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček tehdy uvedl, že rozhodnutí o nejmenování profesorem je přezkoumatelné ve správním soudnictví, ale je nutné zvolit správný typ žaloby.

Sporem Ošťádala a Zemana se bude zabývat pražský městský soud po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pražský soud dříve Ošťádalovu žalobu odmítl jako opožděnou.

Témata:  Miloš Zeman Ústavní soud ČR Univerzita Karlova

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy