Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman položil věnec k Masarykovu hrobu v Lánech, doprovodila ho i žena Ivana

TGM
TGM
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech položil věnec k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka. Se svou manželkou Ivanou si vyslechl vojenskou večerku, kterou zatroubil člen Hradní stráže. Pietní akt trval asi pět minut. Poté prezidentský pár s doprovodem nasedl opět do aut a odjel.

Na hřbitov přišlo také několik členů České obce sokolské a další lidé. Podle sokolky Anny Holanové, která k Masarykovu hrobu u příležitosti jeho výročí chodí pravidelně, jich bylo méně než v dřívějších letech.

Návštěva prezidenta ji překvapila. S jeho znovuzvolením osobně není spokojená. "Respektuji, že byl zvolen, ale myslím, že jiný kandidát by byl vhodnější," řekla.

Tomáš Garrigue Masaryk, v letech 1918 až 1935 první prezident Československa, začal do Lán jako hlava státu jezdit od roku 1920. Tamní zámek byl vybrán jako letní sídlo prezidenta Československé republiky už v roce 1919. Masaryk zemřel na lánském zámku 14. září 1937 ve věku 87 let. Bylo to skoro dva roky poté, co na prezidentský úřad ze zdravotních důvodů abdikoval. V Lánech je pohřben, stejně jako jeho manželka Charlotta, syn Jan a dcera Alice.

V lánském zámku bydlel v období druhé světové války i prezident Emil Hácha. Poté byl zámek využíván sporadicky, o jeho oživení se postaral až první polistopadový prezident Václav Havel.

Témata:  Miloš Zeman prezident ČR T.G. Masaryk

Související

Aktuálně se děje

11:14

Pohár trpělivosti přetekl. Čína podnikne tvrdá protiopatření

Čína oznámila, že podnikne tvrdá protiopatření poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu představil nová 54% cla na veškerý čínský dovoz do USA. Tento krok znamená dramatickou eskalaci obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a zásadní změnu americké obchodní politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Slintavka a kulhavka: Na obě nemoci existuje očkování, proč je v EU zakázané?

V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.