Praha - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 64 senátorů na provedení série škrtů v několika zákonech. Senátoři žádali například zrušit takzvanou dluhovou brzdu a dluhový strop. Argumentovali zejména právem na samosprávu.
Horní komora parlamentu s uzákoněním pravidel rozpočtové odpovědnosti obcí, měst a krajů nesouhlasila, ale Sněmovna ji v minulém volebním období přehlasovala. "ÚS přikládá obrovský význam právu na samosprávu, ale téměř žádná práva nejsou absolutní," řekl soudce zpravodaj Jan Musil.
Podle soudců je legitimní žádat, aby obce i kraje s majetkem nakládaly hospodárně a odpovědně. Sporné zákony podle nálezu paušálně nezakazují obcím a krajům schodkové hospodaření ani vytváření dluhu, kladou pouze důraz na snižování zadlužení.
Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) je nutné nález respektovat, vyjádřil ale zklamání. "Je to pro mě zároveň motivací, abychom zkusili v parlamentu připravit novelu, která by ty největší nedostatky odstranila řádnou cestou v procesu schvalování zákona," uvedl Vystrčil.
Právní úprava například říká, že pokud činí výše dluhu v sektoru veřejných institucí nejméně 55 procent nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se řada konkrétních opatření v rozpočtové oblasti. Například územní samosprávné celky pak musí své rozpočty na následující rok schvalovat jako vyrovnané nebo přebytkové.
Dále předpisy stanoví, že územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Pokud obec či kraj pravidla nerespektuje a nepodniká kroky k nápravě, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.
Senátoři zastávali názor, že pravidla rozpočtové odpovědnosti by měla být zakotvena v ústavních normách, a nikoliv jen na zákonné úrovni. "ÚS námitku neakceptoval. Zásahy do práva na samosprávu lze za určitých podmínek přijímat formou normálního zákona," uvedl Musil. Zdůraznil, že zákon nesmí popřít podstatu práva na samosprávu, což se podle něj nestalo.
Odlišné stanovisko k výslednému nálezu ÚS zaujali soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Jaromír Jirsa a Vojtěch Šimíček. "Stát obyčejným zákonem nemůže zasahovat do práva územních samospráv a určovat si, zda potřebují aktuálně šetřit, investovat, půjčit si peníze atd.," napsali.
Témata: Ústavní soud ČR, obce, Senát Parlamentu České republiky
Související
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
10. ledna 2024 12:08
14. prosince 2023 15:59
