Co bude po zbourání Libeňského mostu? Praha zatím neví, jak spojit břehy Vltavy

Ve čtvrtek musí bourání ještě projednat zastupitelé. Proti odstranění mostu dnes vystoupili radní Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), kteří uvedli, že pro bourání nebudou hlasovat v zastupitelstvu.

"Technická náhradní lávka tam musí existovat kvůli přeložení (inženýrských) sítí. Problém je samozřejmě s plnohodnotnou náhradou mostu," řekl Dolínek. Most by byl uzavřen až ve chvíli, kdy bude odstraňován a nahrazován novým.

Problém se stavbou provizorního mostu tkví podle Dolínka v šířce Vltavy a téměř kilometrové délce soumostí Libeňského mostu. Město by navíc zasahovalo do soukromých pozemků. "Zadali jsme ale Technické správě komunikací (TSK), aby se podívala na řešení proti proudu. Jedno se tam nabízí jako teoreticky možné, ale musíme ho prověřit," řekl. Pokud TSK najde, kudy provizorium vést, bude o jeho stavbě rozhodovat ještě náročnost technického provedení a cena.

Kdy by mohl být Libeňský most zbourán a postaven nový, není jasné. Pokud s tím budou zastupitelé ve čtvrtek souhlasit, pak město nechá doplnit technickou dokumentaci zadání stavby. V následujících měsících ji předá firmám, které před lety uspěly v prvním kole výběrového řízení. Firmy v druhém kole navrhnou nejefektivnější stavbu mostu. Praha v minulosti hledala firmu na stavbu nového mostu, od bourání ale v roce 2016 ustoupila a chtěla rekonstrukci, kterou si nyní vedení města rozmyslelo.

Pokud zastupitelé dnešní rozhodnutí rady neodsouhlasí, vrátí se město k záměru most opravit.

Při stavbě nového mostu by město vypsalo soutěž tak, že by vybraná firma musela dodržet maximální cenu a čas výstavby, ke kterým by zavázala. Architektonická soutěž by se nedělala. Vedení města tento způsob hájí úsporami. "Náklady na opravu mostu překonají náklady na nový most," řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

O rekonstrukci či zbourání mostu se už roky vedou spory. Část politiků a obyvatel prosazuje opravu, považují současný most za architektonicky a památkově cenný. Proti bourání vznikla petice. Osud mostu řešilo rovněž ministerstvo kultury, které jej památkou neprohlásilo.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Témata:  Praha,  doprava,  Adriana Krnáčová