reklama
Yveta Blanarovičová mezi vojáky: Tady nemáš co dělat, na komediantství tady nikdo není zvědavý! - anotační obrázek
Yveta Blanarovičová mezi vojáky: Tady nemáš co dělat, na…

"Obecně se prevalence kouření v populaci snižuje. Nejvíce kuřáků je ve věku 15 až 24 let. Ze všech průzkumů vyplývá, že pokud tito mladí začnou kouřit, tak se závislosti těžko zbavují. A většinou začínají kouřit v různých barech, na diskotékách nebo v restauracích," vysvětlil ministr. Vítá proto zamítnutí snah o zmírnění protikuřáckého zákona.

Tito mladí kuřáci vykouří průměrně pět až devět cigaret denně, starší dospělí mezi 15 a 24 cigaretami denně a senioři od 10 do 14 denně. Podle studie adiktologů z 1. lékařské fakulty UK vykouřili sledovaní kuřáci od zavedení zákona průměrně o 2,1 cigarety denně méně.

Z průzkumu podle Marie Nejedlé ze SZÚ také vyplývá souvislost mezi vzděláním a kouřením, nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním. Asi třetina kuřáků v posledních dvanácti měsících projevila zájem s kouřením přestat. Odborníci ale varují, že úspěšnost je velmi nízká. Zvyšuje se, pokud závislý vyhledá odbornou pomoc včetně léků.

Lékaři upozorňují, že přestane-li kuřák cigarety užívat, výrazně se sníží riziko, že onemocní chorobou, kterou kouření vyvolává či zhoršuje, jako je rakovina, cévní nemoci nebo infarkt. "Pokud pacient po infarktu přestane kouřit, je to nejlepší prevence, aby se infarkt neopakoval," řekl předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.

Podle Světové zdravotnické organizace WHO je po deseti letech, kdy člověk přestane kouřit, riziko rakoviny plic zhruba poloviční než u kuřáka. Po 15 letech bude riziko vzniku ischemické choroby srdeční stejné jako u nekuřáka, už po roce poloviční než u kuřáka. Po pěti až patnácti také u cévní mozkové příhody, lidově zvané mrtvice. Některé benefity se ale projeví mnohem dříve. Do dvaceti minut klesne srdeční frekvence a krevní tlak, do 12 hodin hladina oxidu uhlenatého v krvi na normál, do dvou až dvanácti týdnů se zlepší srdeční oběh a funkce plic.

Náměstkyně ministra Alena Šteflová připomněla, že polovina kuřáků na nemoci kouřením způsobené umírá, po vysokém krevním tlaku jde o nejčastější příčinu úmrtí. Na světě jde asi o sedm milionů lidí ročně, milion z toho kvůli pasivnímu kouření. V Česku zemře asi o 16.000 lidí ročně. V zemi se vykouří asi 21 miliard kusů cigaret. Stát podle ministra kouření stojí asi 100 miliard korun ročně, počítají se nejen náklady na léčbu, ale také nemocenská či invalidní důchody a také ztráta ekonomické aktivity u lidí, kteří zemřou předčasně. Na spotřební dani z tabáku se vybere méně.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama