Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pražané podle průzkumu neví, kolik platí komu za teplo

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Téměř 60 procent Pražanů nemá přehled o tom, kolik jejich domácnost utratí za teplo, a to ani v případě, že jsou vlastníky bytu.

Asi třetina jich zároveň neví, kdo je v jejich domě dodavatelem tepla. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C pro společnost Pražská teplárenská, kterého se zúčastnilo 847 pražských respondentů žijících v bytových domech.

"Lidé náklady na teplo domácnosti vnímají v celku s ostatními náklady na bydlení a nedokážou jednoznačně stanovit jejich měsíční nebo roční výši. Podobné by to bylo s náklady za vodu nebo plyn," uvedla ředitelka výzkumu Jana Hamanová z agentury SC&C.

Náklady na teplo jsou podle výzkumu pro nadpoloviční většinu Pražanů přiměřené. Více než desetina respondentů je ale nedokáže vůbec posoudit. "Nejvyšší neznalost ceny a dodavatelů tepla je mezi nejmladší generací do 30 let, a to 35 procent. Většina mladých lidí žije buď v nájmu, nebo u rodičů a tyto detaily se k nim buď nedostanou, nebo o ně nemají zájem," doplnila Hamanová.

Témata:  Praha průzkumy energetika

Související

Aktuálně se děje

24. července 2026 18:41

23. července 2026 21:55

Kriminalisté vyšetřují závažný zločin v Jablonci. Už kolují spekulace

Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Česko čeká nevyhnutelné stárnutí populace. Jedno opatření nebude stačit

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.