reklama
Vydavatelství se muselo na webu omluvit za dva články z roku 2013, ale Okamura nevysoudil odškodnění. Neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), ústavní stížnost je tedy poslední mimořádný opravný prostředek.
NS letos uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou. Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná. Politici navíc musí projevit vyšší stupeň tolerance než lidé mimo veřejný prostor.
Městský i Vrchní soud v Praze v kauze zdůrazňovaly, že expresivní a nelichotivé výrazy média nemají proti politikovi používat samoúčelně. Nicméně pokud jde o součást legitimní kritiky konkrétních postojů či výroků, možné to je.
V případě Okamury justice zohlednila také jeho vlastní mediální prezentaci: vystupuje provokativně, propaguje politickou nekorektnost, rád volí silná slova, snaží se působit kontroverzně. Pitomio je podle soudů výraz expresivní nelichotivý, ale nikoliv a priori vulgární.
Pojem Pitomio se čas od času objevuje v různých médiích. NS dospěl k závěru, že pokud se například podoba člověka může stát předmětem karikatury, pak ani nelze vyloučit analogickou možnost zkarikování jména. "I v tomto případě se proto obdobně uplatní zásada, že karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje," rozhodl soud. Umění karikatury nespočívá podle NS v přiměřenosti a nestrannosti, naopak z principu bývá ostrá.
