Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Biľak před 50 lety na schůzce v Bratislavě předal zvací dopis, žádal o pomoc s "kontrarevolucí"

Vasil Biľak s Ceauşescem v roce 1977
Vasil Biľak s Ceauşescem v roce 1977
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Praha - 3. srpna 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Vedení SSSR tehdy také dostalo od Vasila Biľaka takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s "kontrarevolucí".

Třístránkový text Bratislavské deklarace je plný frází o nutnosti bratrské spolupráce, o významu Varšavské smlouvy a boje proti imperialismus a o ohrožení světového míru a zmiňoval také například nutnost podpory "vietnamského lidu" nebo důsledky "agresivní politiky vládnoucích kruhů Izraele".

Za Československo se schůzky zúčastnili představitelé obrodného procesu Alexandr Dubček, Oldřich Černík a Josef Smrkovský, ale také zástupci konzervativních sil Jozef Lenárt a například Vasil Biľak, který v Bratislavě předal sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi takzvaný zvací dopis.

Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.

Vpád vojsk SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska do Československa v noci z 20. na 21. srpna ukončil pražské jaro a pokusy o reformy. K moci se vrátili Moskvě zcela poddaní představitele KSČ. Československo čekalo dalších dvacet let komunistické diktatury a tzv. normalizace. 

Témata:  Vasil Biľak VIII.68 historie

Související

Aktuálně se děje

26. července 2025 9:07

Další soud mezi Hanychovou a Soukupem. Tentokrát nejde o Rozárku

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se nerozešli zrovna v dobrém, proto ostatně vedou spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. V červenci se ale otevřela u soudu další kauza. Možná by ale nemusela mít dlouhého trvání. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.