Nová čísla: Statistici zjistili, kolik uprchlíků ve skutečnosti pracuje
Dovolená v Egyptě bez střevních potíží: Jak vyzrát na faraonovu pomstu?
Stravné a stravenky nejsou totéž. Na co máte nárok?
Proč nejsou inteligentní lidé bohatí? Odborníci na to konečně přišli
Tří nebo čtyřhvězdičkový? Poradíme, jak vybrat správný hotel
reklama
Třístránkový text Bratislavské deklarace je plný frází o nutnosti bratrské spolupráce, o významu Varšavské smlouvy a boje proti imperialismus a o ohrožení světového míru a zmiňoval také například nutnost podpory "vietnamského lidu" nebo důsledky "agresivní politiky vládnoucích kruhů Izraele".
Za Československo se schůzky zúčastnili představitelé obrodného procesu Alexandr Dubček, Oldřich Černík a Josef Smrkovský, ale také zástupci konzervativních sil Jozef Lenárt a například Vasil Biľak, který v Bratislavě předal sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi takzvaný zvací dopis.
Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.
Vpád vojsk SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska do Československa v noci z 20. na 21. srpna ukončil pražské jaro a pokusy o reformy. K moci se vrátili Moskvě zcela poddaní představitele KSČ. Československo čekalo dalších dvacet let komunistické diktatury a tzv. normalizace.
