Hana Krampolová si hraje s ohněm! A nejde jen o cigarety!
Počasí naznačuje, že léto nepřijde. Dočkáme se ho někdy? Moc se netěšme!
Stereotypní Ewa Farna: Loni dítě nechtěla, co je jinak?
Zpověď Dary Rolins: Totálně to posr **! Musela jsem z toho pekla utéct!
Hvězda Ulice Solaříková vybuchla: Vlezte mi na záda, je to moje věc!
Grossová o další nemoci v rodině: Maminka v ohrožení života?
Jan Koller se rozvádí! Manželku nahradil touhle kráskou!
Obletovaná Dáda Patrasová: Slova obdivu od mužů ji těší!
reklama
Třístránkový text Bratislavské deklarace je plný frází o nutnosti bratrské spolupráce, o významu Varšavské smlouvy a boje proti imperialismus a o ohrožení světového míru a zmiňoval také například nutnost podpory "vietnamského lidu" nebo důsledky "agresivní politiky vládnoucích kruhů Izraele".
Za Československo se schůzky zúčastnili představitelé obrodného procesu Alexandr Dubček, Oldřich Černík a Josef Smrkovský, ale také zástupci konzervativních sil Jozef Lenárt a například Vasil Biľak, který v Bratislavě předal sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi takzvaný zvací dopis.
Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.
Vpád vojsk SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska do Československa v noci z 20. na 21. srpna ukončil pražské jaro a pokusy o reformy. K moci se vrátili Moskvě zcela poddaní představitele KSČ. Československo čekalo dalších dvacet let komunistické diktatury a tzv. normalizace.
