Jedna jízdenka na všechny vlaky: Systém jednotných jízdenek vyjde na 254 milionů
Jak bude vypadat konec roku 2018?
Víc jak polovina českých firem neodvádí daň z příjmu
Čtyři e-shopy nezákonně vybíraly poplatky. Inspekce jim uložila pokuty
Pozor na silný vítr! Předpověď počasí na noc a středu 24. října
reklama
Třístránkový text Bratislavské deklarace je plný frází o nutnosti bratrské spolupráce, o významu Varšavské smlouvy a boje proti imperialismus a o ohrožení světového míru a zmiňoval také například nutnost podpory "vietnamského lidu" nebo důsledky "agresivní politiky vládnoucích kruhů Izraele".
Za Československo se schůzky zúčastnili představitelé obrodného procesu Alexandr Dubček, Oldřich Černík a Josef Smrkovský, ale také zástupci konzervativních sil Jozef Lenárt a například Vasil Biľak, který v Bratislavě předal sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi takzvaný zvací dopis.
Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.
Vpád vojsk SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska do Československa v noci z 20. na 21. srpna ukončil pražské jaro a pokusy o reformy. K moci se vrátili Moskvě zcela poddaní představitele KSČ. Československo čekalo dalších dvacet let komunistické diktatury a tzv. normalizace.
