reklama

Žít Brno si stěžuje na to, že v pátečním pořadu ČT Události, komentáře zazněla řada nepravd, které moderátor neuvedl na pravou míru. „Poslanec má bezpochyby právo říct jakoukoliv lež, ale ČT by měla mít zájem, aby diváci nebyly mystifikováni, proto jsme informace uvedli na pravou míru. Pokud bude potřeba, samozřejmě vše doložíme podrobnějšími materiály,“ píše v komentáři k dopisu Matěj Hollan.

Hnutí proto chce, aby veřejnoprávní televize problematické výroky uvedla na pravou míru. „V pořadu Události komentáře 3. 8. 2018, v části věnované neziskovkám, zaznělo ze strany poslance Jana Hrnčíře (SPD) několik lživých tvrzení, která nemají žádnou oporu ve skutečnosti a Jan Hrnčíř je pronesl se zřejmým a vědomým úmyslem poškodit jak neziskové organizace, tak město Brno,“ píše se v dopise, ke kterému přidalo hnutí i přepis závěrečného proslovu poslance Hrnčíře, kde jsou vyznačeny jeho nepravdivé výroky. „Vzhledem k tomu, že moderátor nebyl schopen tato tvrzení nijak korigovat, žádáme Vás o uvedení informací na pravou míru,“ dodává brněnské hnutí.

A v čem podle hnutí Žít Brno poslanec lhal? Zmíněna je například otázka moderátora Jana Železného, který se Hrnčíře ptal na to, co by měly dělat neziskovky pro to, aby zlepšily svou image, a následná odpověď poslance SPD, který řekl: „Tak já si myslím, že by především asi se neměly tolik politicky angažovat, jako se to poslední dobou děje. Já třeba řeknu jeden příklad tady z Brna, kdy magistrátní koalice v loňském roce jako jeden ze sociálních experimentů si odhlasovala a prosadila desetimiliónový projekt na interkulturní prostupnost institucí a podobně.“

Žít Brno ale poukazuje na to, že město Brno není neziskovka. „Tento projekt realizuje sociální odbor Magistrátu města Brna, celá následná pasáž poslance Hrnčíře vůbec nesouvisí s projednávaným tématem neziskovek, měla být moderátorem proto ukončena pro zřejmou nesouvislost s tématem. Peníze pocházejí z projektu Evropské unie, celková výše dotace přijatá v ZMB 3. 10. 2017 je 8 159 125 Kč, tedy nikoliv 10 milionů, z ní město Brno čerpá 5 615 750 Kč, rozpočet partnera, společnosti Sociofactor, s. r. o., je 2 543 375 Kč. Kofinancování města Brna, tedy výdaje města Brna na tento projekt jsou pouze ve výši 280 787 Kč, tedy 5 %,“ vysvětluje hnutí.

Hrnčíř také zmínil, že brněnský magistrát najímá arabsky mluvící pracovníky, ani to ale podle Hollana, který je pod dopisem podepsaný, není pravda. „Interkulturní pracovníci nejsou „najímáni“, jde o kmenové zaměstnance magistrátu. Nejsou to arabští pracovníci, ale jeden pracovník. Projekt interkulturních pracovníků se zaměřuje na čtyři klíčové cizinecké skupiny, které v Brně žijí. Všichni zaměstnance ovládají kromě češtiny i jazyk dané cizinecké skupiny – jeden arabštinu, jeden ukrajinštinu, jeden ruštinu, jeden rumunštinu, a dva vietnamštinu,“ vysvětluje brněnský náměstek.

„Jen pro úplnost dodejme, že interkulturní pracovníci jsou v přímém kontaktu s menšinami, pomáhají jim v komunikaci s úřady a s orientací v základních životních situacích. Celý přístup k cizincům je realizován v součinnosti s Ministerstvem vnitra jako příkladný projekt, který je prevencí vzniku patologických jevů,“ vysvětluje funkci speciálních pracovníků politik.

Poslanec SPD si také stěžoval, že zástupci magistrátu cestují po Evropě „za ty peníze a dívají se, jakým způsobem se v těch evropských ghettech ta integrace nedaří…“ Žít Brno ale jeho slova opravuje s tím, že se uskutečnily 2 služební cesty pro 2 osoby. „Jejich cílem byly rozhovory se zástupci evropských samospráv a NNO, co se jim podařilo, a tedy co lze převzít, a čeho se naopak vyvarovat. Tyto cesty stály celkem 63 200 Kč, tedy zhruba 16 000 Kč na jednoho pracovníka a jednu cestu. Tato částka představuje 1,12 % brněnské části rozpočtu – to znamená, že z 63 200 Kč hradí přímo Magistrát města Brna 5 %, tedy „celých“ 3 160 Kč. Tvrzení pana poslance přitom působí, že se jedná o výhradní aktivitu projektu,“ vysvětluje Hollan.

Úředníci se prý navíc nejezdí „dívat se, jakým způsobem se v těch evropských ghettech ta integrace nedaří“, ale bavit se se zástupci evropských samospráv a neziskových organizací, co udělali dobře a co špatně. Zjišťují tedy co je vhodné převzít, z čeho se naopak poučit a dělat to jinak.

Hrnčíř si pak rozhořčeně stěžoval, že městská Úrazová nemocnice na druhé straně tři roky shání peníze na polohovatelná lůžka. „Protože jsou tam lůžka z roku 62, která jsou polohovat akorát polštáři, a prostě sehnali asi 230 nebo 40 tisíc korun za celou dobu, přitom magistrát investuje peníze do takovýchto projektů, já si myslím, že to je prostě chyba a občané to i špatně vnímají,“ tvrdil poslanec v ČT.

Podle Hollana je ale realita úplně jiná. „Z titulu přebytku hospodaření za rok 2018 byla vyčleněna částka 2.500 tis Kč na nákup 50 ks polohovacích lůžek – v současné době je vypsáno výběrové řízení na jejich dodavatele. Pan poslanec se tedy „sekl“ více než desetinásobně,“ odpálkoval poslance náměstek primátora pro oblast sociální a kulturní.

„Vážený pane řediteli, z výše uvedených skutečností jistě chápete, že se jako osoby, které mají integraci cizinců v rámci města Brna na starosti, cítíme být poškozeni uvedením lživých informací ze strany poslance Hrnčíře, žádáme proto o uvedení informací na pravou míru,“ dodává se v dopise, který vedle Hollana podepsal také uvolněný brněnský zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund.

2 komentáře (Poslední 10.08. 20:27) Napište svůj názor

reklama