reklama

Hejtmani podle Vildumetzové na dnešním zasedání v Praze potvrdili, že si přejí, aby příchody lékařů do nemocnic z Ukrajiny pokračovaly. "My si velmi přejeme, aby v našich nemocnicích pracovali čeští lékaři, ale v současné době je nemáme," řekla ČTK. Ukrajinci podle ní pracují například na internách, na které jsou navázaná další oddělení. "Pokud bychom tyto lékaře neměli, mohlo by to způsobit kolaps v jednotlivých nemocnicích," řekla.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. Podle ministerstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Česká lékařská komora (ČLK) v úterý informovala, že přes 400 lékařů z ciziny v Česku pracovalo bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky projektu Ukrajina. Podle ministerstva ale ČLK seznam vykládá chybně. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila mluvčí resortu.

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50.000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. Bez zkoušky mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát.

Vildumetzová uvedla, že momentálně se Česko bez ukrajinských doktorů neobejde. "Velmi pozitivně vnímáme krok vlády, že nyní schválila nárůst studentů na lékařských fakultách. To je ten systémový krok, který by měl přivést nové lékaře do našich nemocnic, ale neprojeví se hned. Není možné říci, aby ukrajinští lékaři odešli, a neříct, kým je nahradíme. Potřebujeme mít nemocnice personálně zabezpečené," řekla.