Praha - V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou dnes schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům.
Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných, díky čemuž by kvůli němu nebylo možné nasazovat odposlechy, a vypustila trestnost svádění k tomuto činu.
Právě o možnosti nasazování odposlechů a o svádění poslanci vedli poměrně obšírnou debatu. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. "Novela na nich nestojí ani nepadá," řekl.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.
Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Bendův návrh účinnou lítost u korupce nerozšiřovat ve Sněmovně narazil. Dolní komora ale naopak upravila vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.
Témata: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Marek Benda, Helena Válková
Související
4. června 2026 18:38
10. května 2026 12:46
10. dubna 2026 18:27
6. dubna 2026 9:19
26. března 2026 20:43
22. března 2026 16:49
