Babiš otáčí ostře doprava. U svých voličů může tvrdě narazit!

Vzpomeňme si na poslední léta a na to, co se podařilo vládám s účastí ANO prosadit. Několikanásobné zvýšení platů ve státních službách a minimální mzdy, valorizace důchodů, slevy na dopravu pro důchodce a studenty jsou nejviditelnějším výsledkem vlád s účastí Babiše. Jak se zdá s posledních slov premiéra a ministrů z jeho strany je s rozhazováním konec. Je čas šetřit, a naopak podpořit podnikatele a živnostníky.

Podnikatelé jako by v posledních letech ze slovníčku premiéra vypadli.  Bývalý majitel potravinářského gigantu jako by najednou v sobě našel socialistické srdce a pečoval především o zaměstnance a důchodce. Leč časy se mění. Najednou se začne šetřit. Ve státní správě se bude propouštět. Samozřejmě pouze úředníci. Ti nejsou populární, takže je to populární. Budou se snižovat daně a upravovat paušály. Ministryně průmyslu Marta Nováková slibuje maximálně 5 státních kontrol ročně a regulace otvírací doby. Chystá se důchodová reforma. A obědy zdarma školákům jsou najednou u ledu.

Co Babiše k takovému obratu doprava vede? Lze samozřejmě přijmout tvrzení, že se vláda chová zodpovědně a spoří pro budoucnost. Realita bude ovšem jiná. Babiš se ze své partaje snaží vytvořit catch all party. V našem krásném jazyce všelidovou stranu. ANO by v ideálním případě získalo takovou pozici, že by nemuselo mít koaličního partnera nebo by bylo tak silné, že by bez něj žádná vláda neobešla. Podobnou pozici má dnes v Německu například CDU/CSU a kdysi po podobné pozici u nás sahala ODS na pravici a ČSSD na levici. Ostatně sám premiér se nikdy netajil, že to je jeho cíl.

Možnost, že se mu to podaří, skutečně existuje. Pokud dostatečné procento pravicových voličů přesvědčí, že je i na jejich straně a aktivně pro ně něco dělá, by mohlo ANO dostat přes magických 40 % a splnil by se sen nejen Babiše, ale i prezidenta Miloše Zemana, o jednobarevné vládě. Ve splnění tohoto snu mu však brání několik takřka nepřekonatelných překážek.

Největší risk spočívá v tom, že voliči nemusí takový obrat akceptovat. Pro ty, na které chce Babiš cílit může být jeho smyk doprava stále málo a nárůst preferencí se nemusí konat. Na druhou stranu, levicoví voliči, které pracně a nákladně odsálo hnutí ANO ČSSD a KSČM, to mohou vnímat jako zradu a dát hlas někomu jinému. Ve výsledku na tom ANO může být daleko hůře ne v minulých volbách.

Snaha to může být marná i z jiného důvodu. Většina voličů z pravicového spektra, a především živnostníků Babiš ztratil díky zavedení EET, registračních pokladen a svým kauzám. Tito lidé jej odmítají z principu. Paradoxně největší brzdou hnutí ANO se tak stává právě její předseda a premiér Andrej Babiš. Ten je pro část společnosti na pravé, a nemylme se, i na levé straně politického spektra naprosto nepřijatelný.

Na druhou stranu, útok na pravicové voliče začal dost brzy před volbami do parlamentu. V případě, že se nová strategie neprojeví na preferencích hnutí, bude mít Babiš dost času zatáhnout za záchranou brzdu, a pokusit se udržet ty voliče, které má. V každém případě hnutí ANO čekají poměrně krušné časy. Na jejich konci, tedy po parlamentních volbách nejpozději v roce 2021, může být skutečným hegemonem české politické scény nebo naopak na sestupné dráze, kdy může vypadnout z vlády nebo stále potřebovat koaliční partnery. Víc možností pro Babišovu stranu není. 

Témata:  hnutí ANO,  Andrej Babiš,  Sociální demokracie (SOCDEM),  ODS,  KSČM,  volby