Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nagyová měla k odposlechům osobní motiv, tvrdí obžaloba

Jana Nečasová a Petr Nečas u Obvodního soudu pro Prahu 1
Jana Nečasová a Petr Nečas u Obvodního soudu pro Prahu 1
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Odposlechy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství dokazují podle státního zástupce Rostislava Bajgera osobní motiv obžalované Jany Nečasové (dříve Nagyové) k trestnému činu.

Její obhájce Eduard Bruna to odmítl. Obžaloba tvrdí, že Nagyová tlačila svého partnera, premiéra Petra Nečase (ODS), k okamžitému rozvodu. Proto prý nechala nezákonně sledovat jeho tehdejší manželku Radku.

Podle obžaloby sledovalo Vojenské zpravodajství Radku Nečasovou na základě pokynu Nagyové a bez vědomí ministra obrany v roce 2012. Nagyové prý šlo o soukromé cíle, protože chtěla ukončit Nečasovo manželství. Nečas se své někdejší šéfky kabinetu už v minulosti zastal, tvrdí, že s Radkou řešil rozvod už o rok a půl dříve.

Z telefonického odposlechu, který dnes na základě pokynu odvolacího senátu přehrál Obvodní soud pro Prahu 1, vyšlo najevo, že Nečas manželku požádal o rozvod až počátkem roku 2013. Totéž potvrzuje i textová zpráva ze 14. ledna 2013.

"Z odposlechů vyplývá, že ze strany obžalované Nečasové bylo skutečně aktivně působeno na svědka Nečase s cílem přimět ho k okamžitému rozvodu. Pro nás to dokazuje motiv jednání obžalované, který byl osobního rázu," řekl novinářům Bajger.

 

Témata:  kauza Nagygate Jana Nagyová vojenské zpravodajství

Související

Aktuálně se děje

26. července 2025 11:19

První předpověď počasí na srpen. Úvod měsíce bude bez výkyvů

První konkrétnější předpověď na začátek letošního srpna dostává jasnější obrysy. Odborníci na počasí už totiž začínají tušit, jak bude během příštího víkendu. S návratem tropů se rozhodně počítat nedá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.