reklama

V českém prostředí to ale firmy často nedělaly a systém fungoval tak trochu v duchu pořekadla "hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere", uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Z předlužení způsobeného množstvím nezvladatelných úvěrů nelze automaticky vinit jen dlužníky. Do úzkých se totiž mohou dostat z mnoha důvodů, které z morálního hlediska nejsou problematické, například po nemoci, nezaviněné ztrátě zaměstnání nebo narození dítěte. "Poskytnutí půjčky je vždy dvojstranný smluvní vztah. Je věcí obou smluvních stran, aby si zvážily všechny okolnosti výhodnosti tohoto vztahu, aby třeba zvážily bonitu klienta ze strany věřitele," řekl Šimíček.

ÚS se dnes konkrétně zastal manželů, kteří nezvládli splatit úvěr 150.000 korun. Jejich kauzu musí znovu řešit Městský soud v Praze. Spotřebitelskou smlouvu doplňovala rozhodčí doložka. Podle ÚS ji společnost Essox nemohla aplikovat po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu, které v roce 2011 výrazně ovlivnilo celou sféru poskytovatelů nebankovních půjček. Soud tehdy řekl, že doložky bez určení konkrétního rozhodce jsou neplatné. Firma tvrdila, že o usnesení nevěděla a že judikatura tehdy ještě byla rozkolísaná.

Šimíček ale konstatoval, že firma Essox patřila i podle vlastní výroční zprávy k největším na trhu. Nelze si představit, že by společnost nebyla seznámená s takto důležitým rozhodnutím Nejvyššího soudu, které se natolik dotýkalo jejího podnikání, navíc bylo široce diskutované v odborných médiích, uvedl Šimíček.

Z nálezu plyne, že pokud věřitelé sporný typ doložky uplatnili před 11. květnem 2011, činili tak v době "neustálené změny judikatury". Proto rozhodčí řízení, byť nakonec skončilo neúspěchem věřitelů, přerušilo běh promlčecí lhůty, a oni tak později mohli ještě podat standardní žalobu k civilnímu soudu.

"Protiústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu," stojí v dnešním nálezu. Přesně to nastalo v projednávané kauze. Firma nejdřív bezúspěšně uplatnila rozhodčí doložku, a mezitím jí uplynula lhůta pro uplatnění nároku u soudu.

Manželé tak podle ÚS nepostupovali v rozporu s dobrými mravy, pokud vůči úvěrové firmě uplatnili námitku promlčení. Taková námitka vznesená dlužníkem je podle soudu nemravná jen ve výjimečných případech. "Za rozporné s dobrými mravy proto nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, stejně tak není v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku," rozhodl ÚS.

"Dnešní rozhodnutí hodnotí historickou událost, která nemá nic společného s dnešní úvěrovou praxí na českém trhu," řekl ČTK mediální zástupce společnosti Essox Miroslav Beneš. Rozhodnutí se týká smlouvy, která byla uzavřena před 11 lety. Ačkoli v té době neexistovala právní úprava, která by vyžadovala jakékoli prověření schopnosti klienta splácet úvěr, byli již podle něj tehdy klienti společnosti řádně posouzeni na základě tehdejší nejlepší praxe. Essox byl již v roce 1999 zakládajícím členem sdružení Solus, protože měl vždy zájem prověřovat platební historii klienta i bez zákonné povinnosti, dodal.

Podle advokáta Petra Němce, který manžele zastupoval, jde v podobných sporech o stovky milionů, firma podle něj ignorovala judikaturu a počínala si protiprávně. "Zároveň důrazně žádám zastavení všech protiprávních exekucí, aby nevznikala další škoda," uvedl na twitteru Němec.

"Nález považujeme za důležitý, neboť přispívá k vyjasnění některých významných institutů právní úpravy spotřebitelského financování. Právní vztahy, které byly předmětem sporu, byly založeny ještě před účinností zákona o spotřebitelském úvěru, kterým se tyto úvěry řídí od prosince 2016," reagoval právník České bankovní asociace Filip Hanzlík. Rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách se podle něj banky dobrovolně zřekly, ještě než byly zákázány.

1 komentář (Poslední 11.06. 13:32) Napište svůj názor

reklama