Hrozba pro Česko. Alternativní média velebí Rusko a šíří nenávist, varuje NCOZ

"Velmi často je patrná určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje. Obsah obvykle tvoří různé domněnky, které jsou prezentovány jako fakta či konspirační teorie. Často se rovněž objevují i příspěvky balancující na hranici trestněprávní odpovědnosti ve smyslu šíření poplašných zpráv, podněcování k nenávisti, hanobení nebo popírání holocaustu," shrnula centrála.

NCOZ také zmínila, že řada alternativních médií neskrývá svůj nekritický postoj vůči Ruské federaci, konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. "Obdobně je tomu i v oblasti politického extremismu v souvislosti se vznikem a působením radikalizovaných jednotlivců a skupin, u nichž se mohou projevovat násilné tendence," uvedla.

Centrála v této souvislosti připomněla případ důchodce Jaromíra Baldy, který byl letos pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny.

"Pohnutky a motivy pachatele potvrzují skryté hrozby a rizika spojená s šířením dezinformací, včetně mobilizačních kampaní některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a šíření nenávisti," komentovala případ NCOZ.

Policejní útvar upozornil také na loňské nenávistné projevy na internetu, které byly spojené s hanobením či s výzvami k násilí v souvislosti s etnickým a rasovým původem nebo politickým a náboženským přesvědčením. Většina takových případů se stala na sociální síti Facebook. "Cílem těchto útoků jsou především uprchlíci, osoby muslimského vyznání anebo osoby s různými politickými názory a postoji, nebo naopak osoby, které se těchto skupin veřejně zastávají," uzavřela centrála.

Opět vzrostla kybernetická kriminalita

Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Nejčastější formu kyberkriminality představují i nadále podvody, které přímo souvisejí s internetovými obchody. Vzrůstající tendenci stále mají phishingové útoky, jejichž pachatelé získávají přístup na cizí bankovní účty a odčerpávají z nich peníze.

Mírný vzestup zaznamenala policie také u hackerských útoků a u šíření "vyděračského" kódu ransomware. "U tohoto druhu trestné činnosti bylo v rámci ČR zjištěno několik případů, které se dotýkaly zejména firemních subjektů, u nichž došlo k zašifrování dat. Ve většině těchto případů je ze strany útočníka požadována platba prostřednictvím virtuálních měn bitcoin," popsala NCOZ.

V kyberprostoru stále roste i počet mravnostních trestných činů. Zahrnují především ohrožování výchovy dítěte, šíření pornografie, navazování nedovolených kontaktů s dítětem či výrobu dětské pornografie. Pachatelé zneužívají anonymity internetu a komunikují prostřednictvím chatů, uzavřených skupin nebo diskusních fór. Dětské oběti jim zejména přes sociální sítě často dobrovolně poskytují intimní materiály.

Pod kyberkriminalitu spadají také násilné a nenávistné projevy na sociálních sítích nebo na zpravodajských serverech. Roste i výskyt takzvaných hoaxů, tedy poplašných zpráv.

Stále se opakujícím fenoménem jsou krádeže identit či odcizení citlivých údajů prostřednictvím informačních technologií a sociálních sítí. Oběťmi se stávají jak jednotliví lidé, tak i firmy.

Témata:  média,  kybernetická bezpečnost,  kriminalita