Jak jsme na tom s uprchlíky v Česku? Podívejte se na fakta

Detenční zařízení v České republice mají celkovou kapacitu 1030 míst, zařízení jsou však v tuto chvíli naplněna asi jen z desetiny. „V zařízeních pro zajištění cizinců, kde jsou zajištěni tzv. nelegální migranti byl celkový stav 132 zajištěných vč. ubytovaných dětí (týká se Bělé-Jezové, která je přizpůsobena pro ubytování rodin a žen). Rozdělení dle pohlaví: 16 žen, 36 dětí a 105 mužů. Nejpočetnější skupiny zajištěných tvoří Afgánci (54 osob) a Ukrajinci (30 osob). Zajištěných Syřanů je 12," uvedl pro server EuroZprávy.cz mluvčí Správy uprchlických zařízení Kiril Christov.

V Česku se nachází také dvě přijímací střediska, která fungují v Zastávce u Brna a v Praze. V přijímacím středisku je žadatel povinen pobývat v době, kdy je prováděna jeho identifikace nebo lékařská vyšetření. Pokud migrant středisko opustí, je to považováno za přestupek. „V přijímacích střediscích bylo k nedělní půlnoci ubytováno celkem 25 žadatelů o mezinárodní ochranu," řekl Christov.

Žadatelům o azyl pak slouží pobytová střediska v Kostelci nad Orlicí a v Havířově. „Žadatel o udělení mezinárodní ochrany má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na poskytování ubytování, stravy, jiných služeb a za podmínek stanovených zákonem o azylu na kapesné. Podílí se na úhradě nákladů na stravu a ubytování; k úhradě těchto nákladů však mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele, které převyšují částku životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob," uvádí se na stránkách ministerstva vnitra.

„V pobytových střediscích evidujeme 353 žadatelů, z nichž fyzicky je přítomno 182. Ostatní z evidovaných jsou cizinci na tzv. dlouhodobém opuštění nebo využili možnosti ubytování v soukromí na vlastní náklady. V přijímacích a pobytových střediscích bylo přítomno 89 mužů, 68 žen a 25 dětí," sdělil nám Christov s tím, že nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci, Číňané, Iráčané a Kubánci.

„V integračních azylových střediscích, kde jsou ubytováni azylanti zařazení do integračního programu, byl stav 90," dodal mluvčí.

Počet žádostí o azyl se v roce 2015 ve srovnání s minulými lety lehce navýšil. Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně víc. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi, vyčnívá také rok 2003, kdy úřady zaznamenaly více než 11 tisíc žádostí.

Tento rok se podle dosavadních čísel od toho minulého příliš lišit nebude. „Od 1. 1. 2016 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu celkem 718 osob. Nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci (228), Iráčané (130), Číňané (63) a Vietnamci (35)," vypočítával Christov.

Policejní prezident Tomáš Tuhý již dříve připomněl, že Česko je především tranzitní zemí. Migranti do Česka vstupují především na jihu Moravy a opouští ji v Ústeckém či Plzeňském kraji. Právě v těchto regionech a ještě v Praze bylo loni zadrženo nejvíc z celkového počtu 8 563 ilegálních migrantů.

Podle informací ministerstva vnitra policie od 17. června 2015 do 11. července 2016 zjistila v České republice 3634 cizinců.  Větší skupinu zadržela policie 11. července, šlo o 23 cizinců. Jeden z nich pocházel z Kuby, zbytek z Iráku.

Témata:  uprchlíci,  Ministerstvo vnitra České republiky