Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odboráři požadují minimální mzdu 11 500 korun. Podle Středuly to budou veselá jednání

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha – O dalším navýšení minimální mzdy budou chtít odbory jednat s vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vláda už dříve navýšila mzdu z 8500 na 9200 korun. Od letošního ledna pak vzrostla o dalších 700 korun. Ani to podle odborářů nestačí, minimální mzdu chtějí navýšit na 11500 korun.

O snaze odborů dnes po setkání ekonomických ministrů se sociálními partnery informoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. O růstu minimální mzdy bude podle něj 25. července jednat tripartita.

Šéf vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve řekl, že ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení na 11.000 korun. ČSSD se podle něj bude snažit o této částce přesvědčit i koaliční partnery. Před časem uvedl, že pomalé přibližování výdělků a životní úrovně k západu je pro Česko zklamáním a sociální demokracie chce na výraznější růst odměn tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

O navýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26.480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10.592 korun. V posledním kvartále roku 2015 činil průměrný výdělek 28.142 korun, z toho 40 procent je 11.257 korun.

Odborář Středula argumentoval, že na sousedním Slovensku souhlasili zaměstnavatelé s nárůstem minimální mzdy v přepočtu na zhruba 11.600 korun. Šéf ČMKOS se domnívá, že by se minimální mzda měla dostat na úroveň 40 procent průměrné mzdy. „Jednání tripartity 25. července bude hodně veselé. Obávám se, že to ovšem nedopadne," myslí si předák. Odbory argumentují také tím, že by minimální mzda měla být nad hranicí příjmové chudoby, která loni činila 10.220 korun v případě dospělé osoby.

Svaz průmyslu a dopravy se však staví proti tomuto návrhu. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Svaz se domnívá, že by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Šéf svazu Jaroslav Hanák už dříve varoval, že zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak podle něj zmenšuje pohyblivou motivační část.

Asociace samostatných odborů si loni nechala vypracovat analýzu, podle které rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují.

Témata:  minimální mzda odbory vláda Josef Středula ČMKOS

Související

Aktuálně se děje

11. března 2026 20:44

Celoživotní trápení Martina Dejdara: Proč nebydlí ve vlastním?

Populární český herec Martin Dejdar dnes slaví své 61. narozeniny. Přestože patří k nejobsazovanějším tvářím domácí scény a proslavil se rolemi jako Bejby v Šakalích létech nebo Ozzák v seriálu Comeback, v soukromí se musel vyrovnat s řadou těžkých životních zkoušek. Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru si s sebou nese břemeno v podobě vysokých dluhů a chybějícího vlastního bydlení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Stanislav Křeček

Ombudsman Křeček pomohl matce, které zbývalo 2500 korun na měsíční výdaje

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana.