Erdogan se pokouší ovládnout Turecko, jeho příznivci se neštítí násilí, varuje analytik

Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda vlastně dosáhnout?

Já se domnívám, že v tuto chvíli nelze poskytnout úplně jednoznačnou odpověď. Zatím se nepovedlo rozklíčovat, jaká frakce armády má za pučem stát. To znamená, že je možné, že to byli důstojníci, kteří se hlásí k odkazu Atatürka a jsou tedy sekulární. Minimálně ze strany turecké vlády a prezidenta se objevují obvinění, že jsou spjati s hnutím Fetullaha Gülena. V tom případě by jejich cíle nebyly lehce identifikovatelné ze sekularismem. Byť ve vyjádřeních pučistické sekulární vlády zaznívalo, že chce udržet sekulární odkaz. Velmi pravděpodobné je, že této části armády šlo o udržení sekulární republiky a udržení odkazu zakladatele republiky Atatürka.

Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?

V tomto případě je to čistě hypotetická debata. Motivací by mohlo být skutečně uchopení moci. Od roku 2013 se oba dva myšlenkové proudy, tedy AKP jako vládnoucí strana v Turecku, která se hlásí k islámu, a islámská skupina kolem Gülena rozešly a byly mezi nimi rozepře. Takže je možné, že by zde mohla existovat mocenská ambice Fetullaha Gülena a snaha prosadit tento proud jako dominantní ve společnosti a především v politice. Samozřejmě je to čistě hypotetická věc, ale pro takové jednání by tu byl racionální základ. Ale nemyslím si, že je příliš pravděpodobný.

Pokus o převrat byl po několika hodinách potlačen. Ta část armády, která za ním stála, přece musela vědět, jak velké má naděje na úspěch a kdo proti ní stojí. Nejsou podle vás tyhle okolnosti trošku podezřelé?

To je velmi pravděpodobně jeden z důvodů, proč se ve velké míře objevuje konspirační teorie, že tento puč vyvolal a nějakým způsobem řídil sám prezident Erdogan. Já bych se k tomu úplně nechtěl přiklánět. Možná budeme vědět více s postupem událostí. Ale bylo by to jedno z vysvětlení, proč byl puč tak krátký a špatně naplánovaný. A proč pučisté nezadrželi ani jednoho člena vlády ani představitele moci. Bylo by to jedno z možných vysvětlení, ale já bych se klonil k tomu, že je to jakási konspirační teorie, která se nicméně může ukázat jako pravdivá.

Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Zatýkají se soudci, zatýká se celá řada důstojníků. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici a že se snaží zbavit všech kritiků, tedy ne jen těch, kteří byli zapleteni do puče?

Ať už je ta situace jakákoliv, minimálně prezident Erdogan, ať už je to paranoidní představa nebo skutečnost, vnímá ohrožení ze strany příznivců hnutí Fetullaha Gülena. Právě o těch soudcích se mluví jako o příznivcích tohoto hnutí. To znamená, že jednoduše nahradí tyto z jeho pohledu jemu ne příliš nakloněné soudce a nahradí další představitele státu nebo soudní moci někým, kdo mu bude bližší. Počítám, že není příliš kospirativní předpokládat, že je nahradí někým věrnějším, kdo mu bude myšlenkově, ideologicky a politicky blíže. Což může být jakýsi druhý pokus, protože by to nebylo poprvé, dosadit policisty, soudce a další, kteří by byli nakloněni jeho straně. Je to další pokus o to dobýt nebo ovládnout stát.

V Turecku existuje tajná služba a relativně přísný režim. Je možné, aby nikdo o ničem nevěděl?

Jsou zde dvě možné varianty. Pokud bychom skutečně uvěřili té konspirační teorii, tak je velmi pravděpodobné, že tím, kdo inicioval nebo uváděl puč do chodu, mohly být právě tajné služby, které jsou nakloněny vládnoucí straně. Tureckou tajnou službu jednu dobu vedl člověk, který je velmi blízký spolupracovník Erdogana. To znamená, že je možné, že jsou tam zakořeněni jeho spolupracovníci a že mohli nějakým způsobem iniciovat nebo vyzvat důstojníky k činu.

Na druhou stranu si myslím, že je jednodušší a racionálnější vysvětlení, že ti důstojníci fungovali v nějakém omezeném konspirativním spolku, a proto se o tom moc nevědělo, proto nemohli mobilizovat tolik vojáků, a proto se jim puč nakonec nepovedl. A to by také mohl být důvod, proč na to služby nepřišly, protože to plánovala velmi omezená a tajná skupina, která nekomunikovala navenek. Takže se ono tajemství dalo udržet. Čemuž nahrávají i ty zprávy, které se objevují, a podle kterých vojáci nevěděli, že se podílí na státním převratu, ale mysleli si, že se účastní jenom cvičení. Je tedy možné, že úzký kruh důstojníků naplánoval a provedl tu operaci, aniž by mužstvo, ty desítky a stovky lidí věděly, v čem se pohybují.

Po potlačení puče se objevily zprávy, že příznivci Erdoganova režimu lynčovali vojáky v ulicích a jednomu údajně uřízli hlavu. O čem to vypovídá? Je společnost Erdoganovi natolik nakloněna, že toužila po pomstě?

Z toho se dá usuzovat jedna věc – prezident Erdogan má podstatné věrné jádro svých příznivců. A je schopen je velmi dobře mobilizovat, což se ukázalo tady při masových protestech na podporu vlády a proti puči. Zároveň se objevují, a objevovaly se i v minulosti, informace, že když prezident - nebo v té době jen premiér - mobilizoval své příznivce, tak že se dopouštěli násilností, Už v roce 2013 během protestů někteří zmobilizovaní příznivci AKP fyzicky napadali demonstranty, kteří byli tím, co by se dalo nazvat prodemokratickým táborem. Velmi často jsou ti mobilizovaní jedinci spíše z nižších vrstev a dejme tomu, že jsou nakloněni užití násilí ve snaze udržet svého vůdce - oni používají termín pán - u moci. Takže potenciál sáhnout k násilí tam je.

Zároveň se v poslední době Ergodan přiklonil nejen k tradičním konzervativním muslimům, ale oslovil i další segment turecké společnosti, kterým jsou extrémní nacionalisté, kteří mají opět jakousi tendenci sáhnout k násilí. Takže podle mých zpráv jsou na demonstracích na podporu vlády především zástupci AKP a nacionalisté, takže se těchto akcí účastní lidé se sklony k násilí. A už jsem zaregistroval zprávy, podle kterých měli napadat některé ženy a kavárny.

Turecký ministr práce Süleyman Soylu prohlásil, že za převratem stojí Spojené státy. Ty se samozřejmě ostře ohradily. Může to vést ke zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi?

Myslím si, že to nebude kvůli tomuto obvinění, ale myslím si, že zhoršení vztahů lze očekávat. Turecko slovy svého prezidenta požádalo o vydání Fetullaha Gülena, kterého považuje za teroristu. A vnímá to jako podmínku, bez které nelze dál fungovat ve vztazích mezi Tureckem a Spojenými státy. Takže spíše tohle možná bude tím kamenem, který ukáže, jaké vztahy mezi těmito zeměmi budou. Samozřejmě se ty vztahy budou komplikovat, obzvláště pokud dojde k utužování současného režimu. Pak je možné, že se turecké zahraniční vztahy budou komplikovat jak s USA tak s Evropskou unií.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat. Navíc s podle některých zpráv chce s Eroganem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?

Tohle je otázka, která si zasluhuje zasadit do regionálního kontextu. Nemyslím si, že bude možné navázat nové spojenectví, to by byla příliš silná slova. Na druhou stranu už nějakou dobu trvá proces obnovení vztahů s Ruskem, Izraelem nebo Egyptem, protože Turecko se stalo v té mezinárodní politice velmi izolovaným státem. A teď se chce nějakým způsobem vrátit do hry a normálně spolupracovat s dalšími státy. Tady došlo k omluvě za to sestřelení ruského letounu, takže tohle sbližování je už delší dobu v chodu. Tohle může být jen dalším krokem, jakýsi projev dobré vůle prezidenta Putina.

Je po událostech, které se v Turecku odehrály během posledních dní, reálné uvažovat o možnosti, že by země vstoupila do EU?

Tato situace dále komplikuje již tak komplikovaná jednání a činí tu situaci mnohem složitější. Na druhou stranu, otázka přístupu do EU pro celou řadu Turků už delší dobu není podstatným tématem. Podobně tak se zdá, že minimálně prezident Erdogan nevnímá tuto otázku jako příliš strategickou. Může se zdát, že mu EU jen komplikuje jeho snahu vládnout. Bylo to vidět, když odvolal bývalého premiéra Davutoğlua, který byl naopak velkým zastáncem přistoupení do EU. Myslím si tedy, že do budoucna to není žádné velké téma. Rozhodně se vše komplikuje, ale ono už bylo komplikované předtím.

Změní se po posledních událostech vztahy mezi Tureckem a Českou republikou?

Z pohledu Turecka i České republiky jsou vzájemné vztahy záležitostí až druhého řádu. ČR se ani žádným způsobem nevyjádřila, že by puč schvalovala. Takže nečekám, že dojde k nějakému obratu v těch apatických vztazích. Myslím si, že tato apatie přetrvá. Je možné, že pokud budou další vlády v České republice akcentovat otázku lidských práv a odkaz Václava Havla, tak by mohly mít problém s tím utužováním režimu, ale jinak myslím, že přetrvají velmi pragmatické vztahy založené především na dovozu a vývozu, které nejsou nijak ideologicky komplikované.

Děkujeme za rozhovor.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  rozhovor,  vojenský převrat v Turecku