Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká pomoc pro Turky? Měli bychom jim hodit záchranné lano, mohli by pro nás mít cenu

Turecko, ilustrační foto
Turecko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha/Ankara – Vlny zatýkaní v reakci na pokus o převrat v Turecku pokračují. Mezi těmi, kteří přišli o práci, je i celá řada pedagogů a vysokoškolských pracovníků. Akademici navíc nemohou vycestovat do zahraničí. Na situaci zareagovali i zástupci českých vysokých škol, kteří by svým kolegům chtěli pomoci.

Turecké ministerstvo školství již zavřelo 626 vzdělávacích institucí, z nichž většina jsou soukromé školy. Podle agentury Anadolu ministerstvo oznámilo, že celkem propustilo 21.738 svých zaměstnanců po celé zemi. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) také zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí. Podle nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v cizině už pobývají.

Perzekuce akademických pracovníků univerzit a vysokých škol znepokojuje i Českou konferenci rektorů. „Podporujeme kolegy a přátele z tureckých univerzit a vysokých škol, se kterými nás pojí solidarita, v jejich těžké situaci ohrožující akademické svobody a autonomii škol. Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s perzekucí, kterou v současné době jsou nuceni zažívat," uvedl předseda konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Dodal, že čeští akademici podporují turecké úsilí za práva na svobodný život a demokracii. „Připojujeme se k prohlášení Asociace evropských univerzit (EUA) a vyzýváme všechny lidi dobré vůle a mravů, bez ohledu na jejich vyznáni a politický názor, aby se k našemu prohlášení připojili a podpořili svobodu a demokracii v Turecku," dodal.

Podporu tureckým akademikům vyjádřila také Masarykova univerzita. „Budeme hledat možnosti pro působení pedagogů a vědců, kteří byli tureckým režimem zbaveni možnosti akademického působení. Jsme připraveni spolupracovat při dalších krocích s ostatními českými vysokými školami a vládou tak, abychom našli cestu k co nejrychlejší reálné pomoci tureckým kolegům, pronásledovaným z politických důvodů," cituje rektora Mikuláše Beka univerzitní server online.muni.cz.

Podobně to vidí i český vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Ten na Twitteru napsal, že kontaktuje české vysoké školy a věděcké instituce, jestli by mohli „tureckým vědcům" hodit záchranné lano.

„Podle posledních zpráv z Turecka Erdogan po neúspěšném puči utahuje šrouby i v univerzitním prostředí. Podle Guardianu vyhodil 15.000 zaměstnanců Ministerstva školství a 1500 děkanů dostalo žádost, aby rezignovalo. Budu kontaktovat naše VŠ a vědecké instituce, zda nenabídnout některým špičkám místo na našich univerzitách, podobně jako to udělala Masarykova Univerzita se Zubovem. Mohli by to být cení odborníci na blízkovýchodní studia, islamismu, ale i v technických oborech." dodal Bělobrádek na Facebooku.

K problému se vyjádřil i bývalý rektor Masarykovy univerzity a poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška. „S vyhlášením tříměsíčního výjimečného stavu Erdogan také zakázal cesty tureckých akademiků do zahraničí. Zbývá jen doufat, že mu naše ministerstvo vnitra nebude případné uprchlé akademiky po pobytu v detenci vracet zpět, pokud se někdo z nich odhodlá k útěku do Česka," dodal na sociálních sítích.

Témata:  vysoké školy Tomáš Zima Turecko

Aktuálně se děje

16. května 2024 8:46

Fico je po operaci stabilizovaný, tvrdí úřady. Bojuje o život, píší média

Slovenský premiér Robert Fico je středečním atentátu nadále hospitalizován v nemocnici v v Banské Bystrici. Informace o jeho zdravotním stavu se ale rozcházejí. Televize Markíza dnes ráno uvedla, že je po několikahodinové operaci stále v ohrožení života. Podle prohlášení místopředsedy vlády Tomáše Taraby a státního tajemníka Filipa Kuffy je ale Ficův stav stabilizovaný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel

Pavel vyzval k podpoře Ukrajiny i hledání konce války

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.