"Na šetřících opatřeních se zamýšlí každý z rektorů na svých vysokých školách. Je to spíše o apelu, abychom zbytečně neplýtvali," uvedl předseda ČKR. "V této chvíli neplánujeme žádné opatření ve vztahu k on-line výuce," řekl.

Podle něj zatím nejsou důvodem k zavedení on-line výuky ani energetická krize, ani další vlna epidemie koronaviru. Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.

Univerzity tak nyní věnují pozornost hlavně tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty. Za důležitou označili rektoři rovněž osvětu mezi pracovníky škol a studenty k tomu, jak mohou elektřinou, plynem a vodou šetřit. Například Masarykova univerzita v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Opatření připravuje nyní i Karlova univerzita, sdělila její rektorka Milena Králíčková.

Kvůli snaze o úspory přistoupily některé univerzity rovněž k úpravě harmonogramu akademického roku. Platí to třeba pro Masarykovu univerzitu. Tam výuka začala dříve než obvykle a semestr skončí v prosinci. Díky tomu podle Bareše nebude nutné vytápět všechny prostory přes zkouškové období. Naopak Univerzita Karlova k dřívějšímu začátku semestru na svých fakultách podle Králíčkové nepřistoupila, v následujícím roce to ale nevylučuje.

Přesto rektoři počítají s tím, že se náklady na energie proti minulosti výrazně zvednou. Například Masarykova univerzita podle Bareše platila za plyn dlouhodobě deset až 12 milionů ročně, letos to je 80 milionů. Cena za elektřinu jí stoupla z obvyklých 80 milionů na 220 milionů a podobně vysoká částka je podle rektora pravděpodobná i v roce následujícím.

ČKR proto uvítala rozhodnutí vlády o zastropování cen energií pro univerzity a nákup energií přes státního obchodníka s energiemi. "Čekáme na to, až přijde státní obchodník a budeme nakupovat přes něj," řekl místopředseda ČKR pro ekonomické záležitosti a rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. To, že by univerzity dodavatele energie pro rok 2023 hledaly samy přes výběrová řízení, vyloučil.

Na vzdělávání na vysokých školách je ve schválené podobě rozpočtu pro příští rok podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové určeno 30,9 miliardy Kč, což je meziročně asi o 2,3 miliardy víc. Na výzkum a vývoj v resortu školství je vyhrazeno 20,3 miliardy Kč včetně peněz z Evropské unie. Tato částka je zhruba o půl miliardy vyšší než letos. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku přislíbil zvýšení návrhu rozpočtu pro vysoké školy. O kolik by měl stoupnout, neuvedl.