Podle politického náměstka ministra školství Jaroslava Millera odhadly vysoké školy nárůst svých nákladů v příštím roce na pět miliard korun, a to na zaplacení drahých energií, zvýšení mezd a podporu výzkumu. Odhad zatím nezohledňuje rozhodnutí vlády o zastropování cen energií, potřebná částka tak bude možná nakonec nižší.

Kvůli drahým energiím vyčíslili podle Millera zástupci vysokých škol pro příští rok růst nákladů na elektřinu a plyn asi o 1,7 miliardy korun. Další zhruba tři miliardy korun budou podle něj univerzity potřebovat na navýšení mezd svých zaměstnanců a stipendií. Poukázal na to, že růst výdělků ve vysokém školství v uplynulých letech nedržel tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách. Vysoké školy tak podle náměstka ztrácejí konkurenceschopnost. Další peníze navíc by měly jít také na výzkum a inovace, dodal.

Miller upozornil na to, že vysoké školy v období covidu-19 v uplynulých dvou letech vyčerpaly velkou část svých rezerv. "Řada jich jede na hranici svých možností," uvedl. Zástupci resortu proto podle něj žádají od ministerstva financí pro vysoké školy víc peněz, dohodu s ním ale zatím nemají. Školský výbor ve Sněmovně dnes požadavek ministerstva podpořil hlasy všech 18 přítomných členů.

Podle návrhu, který ministerstvo financí zveřejnilo na začátku září, by se mohl rozpočet ministerstva školství v příštím roce proti letošku snížit. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s 248,5 miliardy. Na vzdělávání na vysokých školách by podle ministerstva financí mohlo jít 29,6 miliardy korun, meziročně asi o miliardu víc.

Někteří členové výboru dnes poukazovali na to, že nárůst nákladů na energie nakonec možná nebude odpovídat dosavadnímu odhadu. Poukazovali na to, že vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, což by mělo původně odhadované náklady odběratelů snížit. Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) pak poznamenal, že potřebné navýšení peněz na energie na vysokých školách by se mohlo snížit asi na polovinu, tedy z 1,7 miliardy zhruba na 900 milionů korun.

O požadavku na zvýšení rozpočtu v příštím roce o pět miliard korun hovořil už v červnu předseda České konference rektorů Martin Bareš. Zdůvodnil to zejména vysokou inflací i předpokládaným růstem počtu studentů v následujících letech.