Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytik: Rusko na návrat diplomatů nepřistoupí, situace bude eskalovat

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Rusko na požadavek české diplomacie, aby umožnilo návrat všech 20 vyhoštěných českých zaměstnanců ambasády do Moskvy, nejspíš nepřistoupí. Mimo jiné to vyplývá i ze středečního projevu ruského prezidenta Vladimira Putina nebo z podobné situace v případě Polska. ČTK to řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Očekává, že situace bude eskalovat, záležet ale podle něj bude také na tom, jak silně se za ČR postaví Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie.

Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve středu oznámil ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému, že pokud Rusko neumožní návrat všech 20 vyhoštěných diplomatů do Moskvy, ve čtvrtek odpoledne rozhodne o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v Praze tak, aby odpovídal stavu na českém velvyslanectví v Moskvě.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu. EU v prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků.

Podle Havlíčka byla česká reakce logická a Rusko dostalo nabídku, jak ze situace vyjít. "Jakkoli v diplomatické řeči by to nebylo úplně se ctí," řekl. "Je to zkrátka taková řeč, která není úplně obvyklá v diplomatickém jazyku, a oni na to pravděpodobně nepřistoupí," poznamenal.

Svůj názor opírá i o Putinův projev, v němž ruský prezident varoval Západ před překonáním "nepřekročitelných mezí" ve vztazích s Ruskem. Kudy nepřekročitelná "červená čára" povede, to bude podle Putina určovat v každém konkrétním případě samo Rusko. Havlíček také připomněl, že Polsko nedávno vyjádřilo solidaritu USA a vyhostilo tři ruské diplomaty, Rusko zareagovalo vyhoštěním pěti.

Česko tak podle Havlíčka bude muset sáhnout po narovnání počtu ruských diplomatů v Praze a českých v Moskvě. "Potom se musíme ptát, jestli Rusové budou chtít kontakty úplně zpřetrhat. Dokážu si představit, že možná se to stane, ale to jen za podmínky, že se za nás dostatečně silně nepostaví NATO a spojenci z EU," řekl.

Pokud bude Česko vystupovat jako součást mocného celku, Rusko už nad záležitostí nebude přemýšlet jen jako nad bilaterální roztržkou. Havlíček připomněl středeční vyjádření EU nebo dnešní jednání velvyslanců členských zemí NATO, kteří se zabývají českou žádostí o vyjádření solidarity v diplomatickém sporu. Česká diplomacie si podle analytika musí předjednat podporu zejména pro případ, že bude situace dále eskalovat.

Důležité podle Havlíčka je, že se zatím nespecifikovanou nabídkou pomoci přišlo například Německo. "Česká republika tak má rozšířený vyjednávací prostor, jak daleko může zajít," míní.

Havlíček očekává, že pokud Rusko na český požadavek nepřistoupí, Česko skutečně sníží počet pracovníků ruské ambasády v Praze na úroveň českého velvyslanectví v Moskvě. Důležité podle něj je, že jsou kroky projednávány v koordinaci všech pilířů diplomatického trojúhelníku - prezidenta, premiéra a ministra zahraničí.

Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu vyhoštěných zůstalo 24 pracovníků, z toho pět diplomatů a 19 administrativně technických pracovníků. Na ruské ambasádě v Praze nyní působí 27 diplomatů a 67 administrativně technických pracovníků. Počty dnes ČTK sdělilo ministerstvo zahraničí.

Témata:  Rusko velvyslanectví Ruské federace

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.