reklama

V Česku je pak celkem 156 měst s víc než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Výsledky má ČTK k dispozici.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 348 177 lidem z Ukrajiny, ve středu jich přibylo 1407. Cizinecké policii se přihlásilo více než 248 tisíc osob, 1978 jen za včerejší den. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před pár dny řekl, že v Česku je teď přes 200.000 uprchlíků. Část běženců se vrátila do vlasti, část pokračovala do jiných zemí. Na skutečný počet příchozích se zaměřuje pilotní projekt, do něhož se zapojil Frýdlant, Vimperk, Havířov a Brandýs nad Labem. Má ověřit možnosti zjišťování a kontroly pobytu v obcích s rozšířenou působností, kterých je v Česku 205. Výsledky by měl mít resort do konce týdne, podle nich rozhodne o postupu.

Podle analýzy v Plzni, Karlových Varech, Praze či některých středočeských městech je uprchlíků o několik tisíc či stovek víc, než kolik jsou schopna pojmout. Kapacity by naopak mělo osm krajských měst. Brno by mohlo přijmout 8000 lidí, Ostrava přes 6000 a Zlín asi 3000. Místa jsou i v Českých Budějovicích, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Pardubicích. Celkem 212 míst v Česku má přes 3000 obyvatel a k tomu víc než sto volných pracovních míst a míst ve školách.

"Kapacita vesnic je mnohdy tři čtyři uprchlíci, což je z hlediska logistiky nevýznamné. Navíc v dnešní době je pro život na vesnici nutností vlastnictví auta, mnohde není dostupná infrastruktura – úřady, lékaři, školy,“ uvedl Daniel Hůle z ČvT. Podle něj se bez přemístění uprchlíků bude udržitelné řešení hledat obtížně.

Rakušan několikrát zopakoval, že přerozdělení nebude nucené. Uprchlíci by měli dostat informace o možnosti žít na jiném místě v lepších podmínkách, než mají. Jedná se také o tom, že by města a obce mohly případně za přijetí nových obyvatel získat finance. K rozmístění mají pomoci údaje z map o dostupnosti zdravotní péče, nabídce volných pracovních pozic, místech ve školách a možnosti bydlení.

ČvT navrhuje zavedení garantovaného nájmu. Stát by pronajímatelům platil sice méně než komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu. Lidé, kteří zdarma aspoň na 16 dní v měsíci v kuse ubytují uprchlíky, mohou teď získat solidární příspěvek. Na osobu mohou dostat 3000 korun, nejvýš ale 12.000 korun na měsíc. Podle ČvT by garantovaný nájem mohl zůstat na této částce, běženci by si k tomu dopláceli za energie. Vláda ve středu návrh novely s touto změnou schválila.

"Motivace dvanáctitisícovým nájemným dává ve většině krajů smysl, až na Prahu. To je ovšem žádoucí vzhledem k tomu, že je potřeba uprchlíky přestěhovat i do jiných oblastí,“ uvedl Hůle. Experti radí dál podporovat i ubytování v rodinách, solidární příspěvek za pokoj by měl být ale nižší než za byt. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu řekl, že od července se částky upraví.