Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volné kapacity k přijetí uprchlíků má osm krajských měst

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku
Foto: Halin Selasicz / INCORP images

Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách.

Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky organizace poskytla ČTK. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.

Podle dat, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra, byla v Česku udělena dočasná ochrana 304 tisícům lidí. Ve čtvrtek jich přibylo 2150, o den dříve 2824. Cizinecké policii se přihlásilo 188 672 osob.

Zhruba dvě pětiny víz dostaly děti, přes tři čtvrtiny dospělých tvoří ženy. Analýza mapuje nynější rozmístění uprchlíků po republice i dostupnost bydlení, nabídku práce a kapacitu škol. Experti vycházeli z údajů cizinecké policie, resortů vnitra, práce a školství, statistického úřadu a úřadů práce.

Podle zjištění je v Plzni o 3500 běženců víc, než jaká je absorpční kapacita. V Karlových Varech se kapacita překročila o více než 2000 lidí. Brno by naopak mohlo přijmout 8000 lidí, Ostrava přes 6000 a Zlín asi 3000. Místa jsou i v Českých Budějovicích, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Pardubicích.

„Velmi zřetelně teď vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Praha má též nadbytek, ale třeba Brno má velký podstav oproti jiným lokalitám. Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ uvedl odborník ČvT na sociální začleňování Daniel Hůle.

Analýza ukazuje, že uprchlíci se dostávali do pohraničí. Směřovali tam z krajských asistenčních center do rekreačních zařízení či horských chat. Z nich se budou nejspíš muset kvůli začátku turistické sezony brzy přesunout. Z odlehlejších míst si navíc obtížně hledají práci, děti nemohou nastoupit do škol. Odborníci doporučují rozmístit příchozí spíš do měst. Podle analýzy víc než 5000 obyvatel má 276 měst, obcí s rozšířenou působností či pověřeným úřadem je 206 a ve 212 místech je přes 3000 obyvatel a k tomu víc než sto volných pracovních míst a míst ve školách. Celkem 156 měst má přes 5000 obyvatel, úřady i volná místa a školy.

Podle doporučení by měl stát zavést takzvaný garantovaný nájem. Stát by platil sice méně, než je komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu. Zaručený nájem by se měl využívat v nepřetížených místech. Teď mohou lidé, kteří zdarma ubytují aspoň na 16 dní v kuse v měsíci uprchlíky, získat solidární příspěvek. Ten činí na osobu 3000 korun na měsíc. Na domácnost je to nejvýš 12.000 korun. Podle ČvT by tato výše mohla zůstat i pro garantovaný nájem, uprchlíci by si sami dopláceli za energie.

Experti poukazují na to, že volné byty a školy bývají často v chudších krajích. Pokud by se tam běženci sestěhovali, mohlo by to vést k dalším problémům a sociální situaci v regionu vyostřit, varují odborníci.

Témata:  uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 11:30

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Andrej Babiš

Babiš poprvé zamířil mimo EU. Pro Česko se snaží zajistit ropu či plyn

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.