"Česká role by měla směřovat k podpoře dobrovolných společných nákupů v rámci diverzifikace zdrojů," řekl dnes analytik AMO a specialista na energetiku Oldřich Sklenář. Uvedl, že Česko by se mělo zasazovat i o budoucí vytváření smluv pro import nízkoemisních energetických alternativ. Za úspěch českého předsednictví by Sklenář považoval, pokud by se podařilo podpořit rozšíření sankcí vůči Rusku. Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu.

Analytička AMO Romana Březovská, která se zaměřuje na téma změny klimatu, řekla, že by Česko mělo jít příkladem ostatním členům EU. "Česká republika by mohla uzákonit cíl klimatické neutrality. Zároveň by mohla zřídit apolitický orgán, který bude dohlížet na plnění emisních cílů," uvedla.

Analytička také řekla, že by bylo vhodné, aby Česko znovu přispělo do Zeleného klimatického fondu. Podotkla, že jediný příspěvek, který dosud země dala, činil 100 milionů korun pro roky 2014 až 2018. Podle Březovské to patří spíše k nižším grantům od bohatých států. Fond pomáhá zmírňovat dopady klimatické změny a přípravu adaptačních opatření v rozvojových státech.

Březovská také navrhla, aby Česko projevilo zájem hostit v roce 2024 klimatickou konferenci OSN (COP 29), nebo ji alespoň spolupořádalo. Letos bude konference v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Ohledně oblastí, kde by Česko mohlo navázat na nynější francouzské předsednictví šéf Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth uvedl, že by bylo dobré se podívat se do oblastí, kde panuje shoda, neboť u těchto záležitostí je šance na brzký legislativní posun. Zmínil například otázku uhlíkového cla, ale i revizi směrnice o zdanění energií nebo směrnice o obnovitelných zdrojích.

AMO se zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti mezinárodních vztahů. Její činnost má podle webu přispívat k hlubšímu porozumění mezinárodnímu dění.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) budou mezi ekologické priority českého předsednictví patřit například témata ochrany půdy nebo problematika světelného znečištění.

Šéfové unijních zemí se na konci května shodli na cestách, kterými by EU měla dojít k ukončení odběru všech ruských energií a předcházet dalšímu růstu cen. Podpořili urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetické úspory a investice do infrastruktury. Vyzvali také k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezonou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů.