reklama

Podle něj postoje k případnému povinnému očkování personálu odpovídají podílu naočkovaných. Vedení zhruba dvou třetin zařízení by s povinnou vakcinací souhlasila, podle třetiny má být očkování na rozhodnutí každého pracovníka.

Podle sociální ročenky na konci minulého roku v sociálních službách pracovalo 106.550 lidí. Z nich asi 70.900 bylo v domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, kde jsou nejzranitelnější klienti. Kolik zaměstnanců očkování ale skutečně má, není jasné. "Přesná data nejsou. Neexistuje registr pracovníků v sociálních službách," podotkl Horecký.

ČTK se snažila od ministerstva práce už začátkem srpna zjistit, kolik pracovníků domovů i terénních služeb se nechalo očkovat, zda má resort o počtu a podílu očkovaných přehled a jak chce k očkování motivovat neočkovaný personál. Dotazy zůstaly bez odpovědi.

Babišova vláda v demisi v pondělí oznámila, že možnosti povinného očkování proti covidu třeba u zdravotníků či pracovníků sociálních služeb posoudí komise. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se dnes vládní rada pro zdravotní rizika shodla na tom, že by ministerstvo zdravotnictví s dalšími resorty mělo připravit návrh na zavedení očkovací povinnosti u lidí nad 60 let a u vybraných profesí.

"Osobně si myslím, že není úplně šťastné ráno téma otevřít a odpoledne rozhodnout. Je nutná diskuse, kterých služeb a zaměstnanců by se to mělo týkat a dokdy. Pro časový tlak nevidím důvod. Není potřeba, aby se rozhodlo hned. Situace v zařízeních je stabilizovaná," řekl ČTK Horecký. Podle něj má nyní covid kolem pěti či šesti stovek obyvatel a pracovníků domovů. Před rokem jich bylo více než 8000. Šíření nákazy omezuje právě očkování. V zařízeních ho má asi 92 procent klientů. Zhruba dvě třetiny z nich už dostaly třetí dávku.

Podle průzkumu asociace by vedení dvou třetin domovů byla pro povinné očkování. Třetina by zachovala dobrovolnost. Jako důvod uvádí i obavu z výpovědí. Podle Horeckého by ze sociálních služeb mohly kvůli povinnosti mít očkování proti covidu odejít "vyšší stovky či nižší tisíce" pracovníků. Zmínil, že motivování, kampaň a přesvědčování k vyšší proočkovanosti nevedly. Roli hrálo spíš to, zda jsou v zařízeních výrazní zastánci či odpůrci vakcinace, které ostatní následují. V některých domovech má tak očkování 90 procent personálu a v jiných 40 procent.

Podle Horeckého by ochotu k očkování mohlo zvýšit zpoplatnění testů. Zaměstnancům v sociálních službách by pro práci dál stačil test, museli by si ho ale sami uhradit. Ministerstva zdravotnictví a práce tento krok podle informací ČTK původně zvažovala, nakonec od něj ustoupila. "Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky," uvedla dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Zdravotníci mají už několik povinných očkování, která pro výkon své práce potřebují. Stanovuje je vyhláška. Také pracovníci sociálních služeb mají povinné očkování, a to proti žloutence.

reklama