Podle webového adresáře funguje nyní v Česku 210 sociálních podniků s celkem 367 provozovnami. V dolní komoře dnes začínají týdny sociálního podnikání. Program zahrnuje konference, výstavu či představení produkce sociálních podniků.

V Česku existuje takzvaný chráněný trh práce. Tvoří ho firmy s víc než polovinou handicapovaných zaměstnanců. Získat mohou příspěvky od státu na mzdy a náklady. Ve firmách s víc než 25 zaměstnanci pak mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Pokud to podnik či instituce neplní, měly by buď zaplatit za každého nepřijatého handicapovaného státu stanovenou částku, nebo mít takzvané náhradní plnění a odebírat výrobky chráněných dílen.

"Vidíme, jak rostou finanční prostředky (na podporu zaměstnávání), ale zároveň máme zprávy z terénu, že ne vždy podpora naplňuje účel k vytváření dobrých, dlouhodobých podmínek pro zaměstnávání a další práci se znevýhodněnými lidmi," uvedl ministr. Podle něj je diskutabilní i náhradní plnění.

Zástupci sociálních podniků dlouhodobě usilují o uzákonění pravidel. Ministerstvo by novou normu mělo zveřejnit v listopadu. Resorty a instituce by k ní pak mohly dávat připomínky. Po jejich prosincovém vypořádání by předlohu dostali na přelomu roku vládní legislativci, upřesnil šéf oddělení koncepce sociální integrace ministerstva práce Ondřej Závodský. Podle něj by zákon měl upravit pravidla fungování dvou druhů podniků. V jednom by se po určitou dobu lidé se znevýhodněním připravovali dočasně na návrat na běžný trh práce. Druhý by nabídl lidem s vážnějším omezením stabilní uplatnění. Podle ministra by sociální podniky neměly zaměstnávat jen lidi se zdravotním postižením, ale uplatnění by v nich měli najít i lidi bez vzdělání, s trestní minulostí či z ghett.

Jak by vypadaly příspěvky od státu, odvody a daně či přístup k veřejným zakázkám, Závodský zatím nechtěl přiblížit. "Sociální podnik má být skutečně podnik, který je založený k dosažení nějakého pozitiva a zároveň zisku majitele. Nemá být závislý jen na státu," podotkl šéf oddělení.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že přijetí zákona o sociálním podnikání prosadí. Dosavadní pokusy o uzákonění ztroskotaly. Normu slíbila už v předminulém volebním období tehdejší Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zákon měl původně platit od roku 2017. Shoda na návrhu nebyla. S právní úpravou počítala i minulá vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Návrh normy zveřejnil úřad vlády začátkem roku 2019, kabinet Andreje Babiše (ANO) předlohu neprojednal.