Babiš se ohradil proti krokům ČNB. Podle Spolu jde o reakci na rostoucí výdaje státu

Každopádně, kdyby současná vláda tolik nezvyšovala výdaje státu, tak by ani centrální banka nemusela sahat k výraznějším úpravám úrokových sazeb, uvedl.

Podobně se vyjádřil i předseda lidovců Marian Jurečka. "Toto rozhodnutí respektuji, chápu, že ČNB se takto snaží reagovat na nezodpovědnou a rozhazovačnou politiku této dosluhující vlády," napsal.

Podle místopředsedy hnutí STAN Věslava Michalika, o kterém se mluví jako o budoucím ministrovi průmyslu a obchodu, je razantní zvýšení sazeb jasným signálem ze strany ČNB, že inflaci vnímá jako velké riziko s minimálně střednědobým výhledem. "Bude znamenat další tlak na rozpočty domácností zatížených hypotékami. Představuje dodatečné riziko pro hospodářský růst, což v kombinaci s dražší obsluhou státního dluhu bude vytvářet tlak na příjmovou i výdajovou stránku státního rozpočtu," uvedl. Vysoký úrokový rozdíl mezi korunou a eurem pak podle něj přispěje k ještě většímu používání eura v ekonomice.

Bankovní rada dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je podle centrální banky především rostoucí inflace. Dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO) označil krok centrální banky za nesmyslný a nepochopitelný, podle něho zasadí další úder české ekonomice..

ČNB dnes současně v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

Zvýšení úrokové sazby je podle Babiše nesmyslné, ekonomice nepomůže

Zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, o němž dnes rozhodla Česká národní banka, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo toho, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám a zdražování nezabrání, řekl předseda dosluhující vlády ČTK. Jde podle něj o čistou teorii odtrženou od praxe. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) soudí, že tento krok centrální banky nepřispěje k růstu české ekonomiky. Pochybuje i o tom, že razantní zvýšení sazeb pomůže zbrzdit inflaci. Vyjádření centrální banky ČTK zjišťuje.

"ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu," uvedl Babiš. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile a Evropská centrální banka (ECB) zůstává na nule.

Kriticky hodnotil Babiš už předchozí navýšení sazeb z konce září. Předseda vlády tehdy sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, uvedl tehdy. Někteří opoziční politici, kteří se nyní domlouvají na nové vládě, v té souvislosti kritizovali fakt, že se rozhodnutí banky snažili Babiš a Schillerová ovlivnit

Rusnok dnes zdůraznil, že hlavní rolí centrální banky je udržení cenové stability. "I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita," uvedl.

"Zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta bude mít významný vliv na investiční a podnikatelskou aktivitu, poptávku domácností, trh s nemovitostmi a mnoho dalších segmentů naší ekonomiky. Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou," sdělila ČTK Schillerová. Je skeptická i k tomu, že takové rozhodnutí může mít protiinflační vliv. "Vidíme, že inflační tlaky mají globální charakter, ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit nebo logistické problémy. Tuzemská centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit," soudí ministryně.

Témata:  ČNB,  Andrej Babiš,  Petr Fiala