reklama

Jako jednu z priorit Bartoš zmínil zavedení celoevropské digitální identity a digitálního podpisu, posilování kybernetické bezpečnosti spolu s tím, jak se zvyšuje množství dat v kyberprostoru, a také vzdělávání IT odborníků. Základem je strategie Digitální Česko, která vznikala několik posledních let.

"V době covidu a války na Ukrajině se ukázalo, jak důležitá je digitální transformace, tedy digitalizace státu a jeho služeb. Protože to je stát, který vstupuje nejen do života občanů, ale i firem, které se státem komunikovat musí," uvedl Bartoš.

Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) je Česko v evropském indexu digitální ekonomiky na 18. místě. Exceluje v elektronickém obchodování, naopak zaostává v nákladech na širokopásmové připojení nebo se potýká s nedostatkem digitálně kvalifikovaných pracovníků.

"Pokud se chceme posouvat dále, tak to není o čerpání dotačních programů, ale o vytvoření inovačního prostředí, ve kterém se budou instituce digitalizovat a vytvářet nové technologie," uvedl na dnešní konferenci bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

V rámci předsednictví v EU se chce Česko podle Bartoše mimo jiné zaměřit občana a jeho data na jednotném evropském trhu.

Kvůli dopadům pandemie covidu Evropská unie připravila pro členské státy mimořádný fond, NPO je podkladem pro jeho čerpání. Česká republika má možnost získat asi 180 miliard korun. V souvislosti s uprchlickou krizí v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu by ČR mohla dostat dalších deset až 15 miliard korun, řekl dříve Bartoš.

NPO je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jde o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. ČR musí průběžně plnit nastavené úkoly. Podporu z plánu obnovy je možné čerpat nejvýše do 31. prosince 2026.