Požaduje je kvůli výsledkům analýzy, která ve srovnání s VSZ v Praze ukázala problémy v hospodaření a efektivitě olomouckého úřadu a také vyšší míru odškodňování za nezákonná trestní stíhání. Ministr to dnes řekl novinářům. Předchozí šéf olomouckého VSZ Ivo Ištvan se proti kritice ohradil a naznačil, že může být reakcí na policejní zásah úřadu vlády před devíti lety.

Blažek chce návrh změn od Daňhela dostat v řádu dní. "Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, nic nebrání tomu, aby jmenován byl," řekl ministr. Daňhela označil za velmi kvalitního kandidáta. Na asi hodinovém setkání s ním Blažek probíral problémy, které analýza odhalila. "Nedopadla dobře," podotkl Blažek. Analýza popisuje situaci z posledních let, kdy olomoucké VSZ vedl Ištvan, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně.

Analýza poukázala mimo jiné na to, že ze 30 státních zástupců na olomouckém VSZ třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. Od toho se odvíjejí platy státních zástupců, měsíčně s vyplácenými příplatky průměrně berou víc než 162.000 korun. Vedení v Olomouci se přitom podle Blažka nepokoušelo učinit žádné provozní úspory, i když jsou tamní výdaje na cestovné nebo služby elektronické komunikace vyšší než na VSZ v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné. U olomouckého VSZ jsou také vyšší než v Praze náhrady škody požadované i vyplacené za nezákonná trestní stíhání.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se s ministrovým hodnocením olomouckého VSZ neztotožňuje. Považuje ho za příliš příkré, uvedl. Analýzu označil za "nepříliš hlubokou", vychází podle něj pouze z některých statistických ukazatelů. "Stejně tak není bezvýhradně možné porovnávat činnost VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, protože skladba trestné činnosti i rozsah obvodu působnosti se výrazně liší," dodal. S ministrem chce jednat o problematice odškodňování, Blažkův postup ve vztahu k Daňhelovi je podle Stříže naprosto standardní a korektní.

Ištvan výsledky analýzy zpochybnil. Blažek podle něj jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ žádné připomínky ani poznámky. "Přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic," uvedl bývalý olomoucký vrchní státní zástupce. "Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou," dodal Ištvan.

Po policejním zásahu na úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase (ODS). V kauzách, které se týkaly mimo jiné blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Nečase Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce, soudy ve většině případů Nečasovou a další obžalované zbavily viny, některé stále řeší. Ištvan v době zásahu vedl olomoucké VSZ, jehož ostravská pobočka případ dozorovala.

"Čísla, která jsem říkal, platí, ať zásah v roce 2013 byl, či nebyl," napsal ČTK Blažek v reakci na Ištvanova slova. "Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám," poznamenal ministr ke Střížovu vyjádření, že úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik.

Ištvan vedl VSZ v Olomouci mezi lety 1997 až 2007 a poté od roku 2011 do letošního dubna. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele VSZ v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.