Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká spořitelna mluví o historickém zájmu. Co dělají Češi s penězi?

Česká spořitelna mluví o historickém zájmu. Co dělají Češi s penězi?

Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Zájem Čechů o investování v loňském roce rychle rostl. Česká spořitelna se jako lídr domácího trhu podílových fondů pochlubila, že zaznamenala rekordní zájem o zhodnocování finančních prostředků skrze investování.

„Za loňský rok jsme zaznamenali téměř 10 milionů transakcí s investičními produkty. Jedná se o historicky největší zájem klientů o investování,“ potvrzuje Marcela Novotná, šéfka Tribu Wealth Management a Finanční trhy České spořitelny.

Jen za loňský rok přivítala Česká spořitelna přes 100 tisíc nových klientů, kteří si pořídili některý z investičních produktů. Celkem jejich počet dosahuje již téměř 660 tisíc klientů, Celková hodnota investic, které Česká spořitelna klientům spravuje, v loňském roce vzrostla o 22 procent a dosahuje 415 miliard korun.

Díky využívání digitálních technologií dokázala Česká spořitelna v loňském roce klientům nabídnout 210 000 personalizovaných investičních nabídek. Investiční poradenství bylo součástí 63 % všech investičních transakcí. „Téměř tři čtvrtiny poradenských případů byly zaměřeny na dlouhodobé zhodnocování majetku s horizontem nad pět let,“ zdůraznila Marcela Novotná.

Během roku 2024 se zájem klientů České spořitelny o burzovní obchody v porovnání s předchozím rokem více než zdvojnásobil. Poptávka po službě Trader Go, jejímž prostřednictvím klienti zadávají pokyny k nákupu či prodeji cenných papírů přes burzu, se ve stejném období dokonce zdesetinásobila.

Zásadní je podle Marcely Novotné i růst objemu pravidelných investic. „Souhrnná hodnota pravidelných investic se loni vyšplhala na 12,83 miliard korun, což je v porovnání s předchozím rokem třetinový nárůst,“ zdůraznila Marcela Novotná. Právě investice uskutečňované pravidelně snižují investiční rizika vyplývající z vývoje cen aktiv.

Témata:  Česká spořitelna

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.