Případ Tempela, který byl médii označován za nájemného zabijáka, vzbudil při svém projednávání značnou pozornost. Krajský soud v Plzni totiž muže obžalovaného z dvojnásobné vraždy z roku 2001 čtyřikrát osvobodil, ale pražský vrchní soud zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen na doživotí až po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze, a to v roce 2009. Definitivní tečku za kauzou udělal v roce 2012 Ústavní soud, který odmítl Tempelovu stížnost. Řízení tak trvalo celkem deset let a jeden měsíc.
Tempel v. the Czech Republic, judgment: Case repeatedly remitted to first-instance court for new examination until guilty verdict obtained on fifth occasion: violation https://t.co/dRwKbZZRqn#ECHR #CEDH #ECHRlegalsummaries
— ECHR CEDH (@ECHR_CEDH) June 25, 2020
Tempel po svém odsouzení podal soudu ve Štrasburku stížnost, v níž tvrdil, že byla porušena jeho práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud ve svém rozsudku uplatnil presumpci viny, když bezdůvodně opakovaně zrušil rozsudky plzeňského soudu. Stěžoval si rovněž na nepřiměřenou délku procesu.
Vraždy, za něž byl Tempel potrestán, se staly na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku. Tempel zde podle obžaloby předal své oběti 400.000 korun za auto, které si prý chtěl koupit. Následně muže zastřelil. Zasáhl i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla následující den zakopal ve Staré Vodě na Chebsku.
Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk zvaný Biftek, jenž byl také na místě činu a jenž později v Tempelově kauze vystupoval jako klíčový svědek. Tempel také tvrdí, že se mu středočeský krajský soud doživotím pomstil za to, že dříve odmítl vypovídat v kauze někdejšího pražského Odboru pro boj s organizovaným zločinem.
