Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je z hlediska nákaz covidem v EU pátou nejméně zasaženou zemí

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní zůstává nejhorší situace ze zemí Evropské unie na Kypru (931 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem to bylo 1259). Druhou nejpostiženější zemí je stále Španělsko (604 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem 727).

Třetí nejpostiženější zemí je opět Francie (462 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem to bylo 416). V České republice počty případů stagnují, s 22 případy je nyní opět na 23. místě (před týdnem bylo případů v ČR přibližně 24 na 100.000 obyvatel). Vyplývá to z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Na Kypru je také nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední dva týdny - téměř 43 úmrtí na milion (před týdnem to bylo 42). Na druhém místě je nově Španělsko s 18 mrtvými (před týdnem 11). Na třetím místě je Portugalsko, které bylo minulý týden druhé nejhorší (téměř 18 úmrtí na milion obyvatel, před týdnem 16).

Česká republika má 0,65 mrtvých a je třetí nejméně postiženou zemí (před týdnem byla na předposledním 26. místě s 0,56 mrtvými na milion obyvatel za 14 dní).

Témata:  Česká republika EU koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

4. února 2026 11:30

Úplný konec úspěšné moderátorky. Kroužková odchází z České televize

Velkým tématem je od nástupu Babišovy vlády budoucnost veřejnoprávní České televize. Od středy je jasné, že její součástí nebude moderátorka Barbora Kroužková. Už na konci loňského roku se diváci dozvěděli, že nemá pokračovat v hlavní zpravodajské relaci Události. Nyní vyšlo najevo, že televizi opustí úplně. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

To tady deset let nebylo. Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016

Komentář

To tady deset let nebylo. Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem.