Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko kritizuje nový migrační balíček EU. Hamáček opět odmítl povinné kvóty

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká republika odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Evropská komise dnes představila návrh nového migračního balíčku, který obsahuje povinné rozdělování migrantů v určitých krizových případech. Hamáček zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt.

Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratů nelegálních migrantů do zemí původu.

Do nového systému by se podle Evropské komise měly solidárně zapojit všechny státy EU. Balíček má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu. Zároveň počítá s tím, že unijní země budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.

"My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly," řekl Hamáček. Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně.

Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil. "Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace," prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.

Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise, podle něhož by státy, které migranty přijmout nechtějí, na vlastní náklady zajistily návrat osob, jež nezískají azyl, do země původu. "Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit," řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.

"Navržené řešení nestojí na povinných kvótách přerozdělování migrantů, posiluje procedury na vnějších hranicích a cílí na zefektivnění návratů nelegálních migrantů, což vítáme. Podpora států na vnější hranici EU zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ČR," uvedla na twitteru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Podpora států na vnější hranici ?? zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ??. #MigrationEU

— Milena Hrdinková (@CZSecStateEU) September 23, 2020

Návrh, jehož zveřejnění komise několikrát odložila i kvůli koronavirové pandemii, patrně povede k dlouhým a náročným jednáním mezi členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy má problém s povinným přebíráním migrantů.

Témata:  Jan Hamáček uprchlíci EU Evropská komise (EK) Česká republika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.