Fiala uvedl, že zásoby ropy nyní stačí 94 dnů, přičemž případný výpadek by trvalo nahradit z jiných než ruských zdrojů zhruba 30 až 40 dní. Zásoby plynu v tuzemských zásobnících by podle premiéra vystačily na dva letní měsíce. "Budeme dělat všechny kroky, abychom zásobníky naplnili před příští zimou," uvedl ministerský předseda.

Jaderná elektrárna Temelín má podle premiéra zásoby jaderného paliva na dva roky, Jaderná elektrárna Dukovany na tři roky. Fiala připomenul, že jaderné palivo pro temelínskou elektrárnu do budoucna nebude posílat Rusko, ale dodavatelé z Francie a USA.

Česku se podle Fialy podařilo prosadit v rámci EU potvrzení, že bude zajištěna energetická bezpečnost členských států, které se budou dělit o zásoby plynu. Prosazuje také, že jednotlivé státy si mohou samy určovat podobu svého energetického mixu a že jaderná energie bude patřit k podporovaným čistým zdrojům energie.

V případě plynu je Česko podle Fialy v jiné situaci než Polsko a Bulharsko, které mají přímé smlouvy s ruským Gazpromem. Gazprom dodávky do těchto dvou zemí ve středu přerušil. Do Česka proudí plyn podle Fialy na základě nákupů na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě. "Tam Rusko nedokáže úplně rozpoznat, který plyn půjde do České republiky," uvedl. Problém by podle premiéra nastal, kdyby Rusko zastavilo dodávky do západní Evropy, zejména do Německa. "Jsme na konci všech tras, kterými je veden plyn, a bohužel nejsme přímořskou zemí a nemáme terminály na zkapalněný zemní plyn," podotkl Fiala.

V případě dlouhodobého přerušení dodávek plynu by řešení podle něho nebylo jen na samotném Česku. Česko patří k evropským zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.

Ekonom Lukáš Kovanda v dnešním komentáři uvedl, že existují indicie, které obchodníky ujišťují v tom, že k odpojení Evropské unie jako celku od ruských energií nedojde. "Pro řadu evropských podniků jsou prostě obtížně nahraditelné," vysvětlil.

Fiala také poslance ujistil o tom, že v případě hnědého uhlí by poptávka měla být uspokojena. Pokud jde o černé uhlí, které se dováží z Polska, panuje podle premiéra riziko, že severní soused své dodávky omezí kvůli válce na Ukrajině. Při své páteční návštěvě Varšavy chce proto jednat se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým o tom, aby Polsko dodávky černého uhlí do Česka nekrátilo.

Síkela: Zásobníky plynu v ČR budou naplněné nejméně z 80 procent

Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to dnes řekl v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Celkem 80 procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Zároveň stát bude spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude plyn těžit. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Účelem je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.

"Trh s plynem v České republice byl v minulosti plně liberalizován. Český stát nenakupuje plyn, ten plyn nakupují obchodníci, nakupují ho především od zahraničních obchodníků a na západoevropských burzách a oni se chovají podle tržních principů," uvedl Síkela. Když jsou ceny nízké, nakupují obchodníci plyn do zásobníků, pokud jsou vysoké, využívají plyn ze zásobníků.

Podle Síkely v tuto chvíli jsou letní ceny plynu vyšší než zimní na příští sezonu. "Takže ti obchodníci by mohli mít tendenci zatím ten plyn nenakupovat a čekat, že ho nakoupí výhodněji až těsně před začátkem té topné sezony," uvedl Síkela. Stát proto bude kompenzovat případné rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou, zároveň ale stát získá nad zásobami kontrolu. Síkela chce, aby zásobníky zůstaly plné celou zimu, kontroly zásob se plánují na 1. listopadu, 1. prosince a 1. ledna.

V zásobnících je nyní zhruba 2,5krát více plynu, než bylo loni touto dobou, naplněné jsou zhruba ze 30 procent. To by mělo vydržet až na dva měsíce běžné spotřeby. Síkela uvedl, že stát chce udržet ekonomiku v běžném chodu. "Chci ubezpečit občany, že se nemají čeho bát, že domácnosti budou mít vždy plynu dostatek," uvedl Síkela.

Síkela při dnešních interpelacích ve Sněmovně řekl mimo jiné, že případný krátkodobý výpadek dodávek ropy z ropovodu Družba by vykompenzovaly státní hmotné rezervy. Jejich objem podle něj představuje víc než 94 dní průměrné spotřeby. K případnému nahrazení dodávek ropy z Družby dodávkami z ropovodů IKL a TAL potřebuje společnost PKN Unipetrol zhruba 30 až 40 dní, což by zásoby ze státních hmotných rezerv měly také pokrýt, uvedl ministr.

Pohonné hmoty přitom v Česku po několika týdnech zlevňování opět zdražují. Cena benzinu v uplynulém týdnu stoupla v průměru o 32 haléřů na 42,72 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 28 haléřů více než minulou středu, nyní stojí průměrných 44,95 koruny za litr.

Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle dat činila v březnu průměrná cena za litr 46 korun. Šlo o výrazné zdražení, od října loňského do února letošního roku se totiž držela mezi 35 a 37 korunami za litr.