Premiér také uvedl, že pomoc kvůli dražším energiím kabinet nadřazuje nad rozpočtovou odpovědnost.

Rusko se podle Fialy snaží změnit rovnováhu v Evropě, podporu Ukrajiny má za morální povinnost. "Ústupky, které bychom dnes učinili vůči Rusku, by se nám v budoucnu vrátily jako bumerang a následky by byly o to horší," řekl premiér. Napadení Ukrajiny je podle něj do velké míry projevem ruského imperialismu, který nechal Západ zbytečně vyrůst, například po ruské anexi Krymu v roce 2014. "Jsem rád, že po napadení Ukrajiny jsme stejnou chybu neudělali," zdůraznil. Pokud se Ukrajina rozhodne zahájit mírová jednání, bude podle něho mít podporu české strany a bude moci počítat s českou pomocí.

Česko se podle Fialy vyrovnalo s vlnou válečných uprchlíků z Ukrajiny. "Vyhnuli jsme se masivní humanitární krizi i každodenním sociálním problémům," uvedl. Poukázal také na to, že rekonstrukce Ukrajiny bude velkou příležitostí pro české firmy.

Válka na Ukrajině podle Fialy ukázala, jak zranitelné bylo Česko v energetice kvůli závislosti na ruských zdrojích. "Zareagovali jsme včas a odblokovali jsme cesty k bezpečným energiím," zdůraznil. Pomoc firmám a zranitelným skupinám obyvatel v souvislosti se současnými cenami elektřiny nebo plynu vláda nadřazuje nad rozpočtové sliby a principy zodpovědné rozpočtové politiky a otevřeně to i říká, řekl Fiala.

Na úvodní vystoupení předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové, která mluvila o "13 hříších" vlády, reagoval premiér slovy, že ukázala bezradnost. "Nevěřím tomu, že vaším cílem je něco jiného než mediální představení uprostřed prezidentských voleb," řekl Fiala. Hnutí ANO takové důvody pro vyvolání sněmovního jednání o vyslovení nedůvěry vládě odmítá. Ve volebním finále se utkají za deset dnů bývalý vysoce postavený voják Petr Pavel a předseda ANO, někdejší premiér Andrej Babiš.

Premiér se také vyjádřil k aktuální situaci kolem dodávek některých léků. Uvedl, že v pondělí dorazila do Česka dodávka 10.000 balení penicilinu. V příštím týdnu očekává další dodávku. Do konce ledna by měly přijít desítky tisíc balení léků proti horečkám. "Situaci v oblasti léků se nám podařilo stabilizovat a musím říct, že to rozhodně není případ všech evropských zemí," dodal. Nedostatek některých léčiv podle něj vyplynul mimo jiné z masivního nárůstu respiračních onemocnění po odeznění poslední vlny covidu. To způsobilo narůst poptávky, kterou neočekávali ani distributoři nebo výrobci.

Úvod debaty ovládli ministři, opozice se ke slovu nedostala

Opozice ve Sněmovně neprosadila požadavek, aby v rozporu se zvyklostmi mohla komentovat už dnešní úvodní přednostní vystoupení členů vlády, kteří ovládli první hodiny debaty o nedůvěře vládě. Využili toho k představení kroků, které za rok podnikli a k odražení počáteční kritiky předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové. I v následné rozpravě budou moci díky včasnému předložení přihlášek vystoupit nejprve poslanci vládních stran. Kvůli polední pauze bylo jednání Sněmovny od 13:00 do 14:30 přerušeno.

Bývalá místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) žádala, aby Jan Bartošek (KDU-ČSL) otevřel rozpravu už nyní, a umožnil tak opozici reagovat na vystoupení členů vlády. Bartošek tomu s ohledem na pravidla jednání Sněmovny odmítl vyhovět a jeho postup dolní parlamentní komora schválila.

"Postupoval jsem v souladu s jednacím řádem. Poté, co přednostní práva budou naplněna, to znamená, že poslanci vystoupí a řeknou své priority, otevře se rozprava a v ten moment můžou diskutovat všichni poslanci. Na všechny přijde řada a všichni se budou moci vyjádřit," řekl Bartošek na odpolední tiskové konferenci.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka poslankyni ANO s ohledem na absenci předsedy hnutí a prezidentského kandidáta Andreje Babiše vzkázal, že i šéf hnutí mohl využít přednostního práva k projevu. Místo toho si ale "odskočil vystát frontu na korunovační klenoty", což Jurečka i jako ministr práce a sociálních věcí označil za výsměch Sněmovně i všem lidem, kteří dnes normálně šli do zaměstnání. Jurečka zalitoval, že Mračková Vildumetzová jako bývalá místopředsedkyně Sněmovny se nenaučila její jednací řád.

Jurečka stejně jako ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan se soustředili na výčet kroků, které během ročního vládnutí podnikli. Podle nich se úspěch na mezinárodním poli neměří počtem fotografií se zahraničními státníky a znalostí jejich telefonních čísel, čím se často chlubí Babiš, ale schopností se s nimi dohodnout a prosadit priority v zájmu ČR.

Rakušan mimo jiné uvedl, že Česko dokázalo sjednotit Evropu v přístupu k pomoci Ukrajině, která téměř rok čelí ruské agresi, a že drží místo uprostřed rozhodovacích procesů v Evropě, i když už není předsednickou zemí EU. "Východní Evropa ukázala, že není místem kverulantů. Nenechme si brát naše úspěchy," řekl Rakušan.

Ministr vnitra poukázal mimo jiné na růst platů policistů, naplnění tabulkových míst hasičů nebo zvládnutí náporu migrantů zejména ze Sýrie ve druhé polovině loňského roku díky policejní spolupráci na česko-slovenské hranici. Ministr práce a sociálních věcí zase připomenul valorizaci důchodů nebo pomoc sociálně slabším, na které dopadla energetická krize.

Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) ČTK řekla, že v debatě vystoupí všichni ministři až na Jozefa Síkelu (za STAN), který zastupuje premiéra Petra Fialu na ekonomické konferenci v Davosu. "Budou mluvit o tom, co dokázali prosadit, na čem pracují, to znamená, že budou vyvracet nepravdu, že tato vláda nedělá nic," uvedla.

Kovářová předpokládá, že každý z členů vlády bude hovořit desítky minut v reakci na zhruba hodinovou úvodní řeč Schillerové. S přednostním právem budou moci vystoupit oba představitelé opozičního hnutí SPD. Do debaty je aktuálně přihlášeno 55 poslanců, a jednání tak podle Kovářové rozhodně potrvá do půlnoci a ve středu bude pokračovat, "dokud se všichni nevypovídají".

Hlasování o nedůvěře vládě vyvolalo opoziční hnutí ANO. Podle vládní koalice, která má v dolní parlamentní komoře většinu a Fialův kabinet podrží, je důvodem ANO podpora Babiše před finále prezidentských voleb, v němž se koncem příštího týdne střetne s bývalým představitelem armády a NATO Petrem Pavlem.