Evropští političtí piráti se rozdělili do dvou flotil. Jedna přijala tradiční stranickou strukturu, které se hnutí dlouho vyhýbalo. Druhá si nadále drží svou opatrnost vůči vládnoucím skupinám. Česká pirátská strana by mohla v říjnu konečně získat dostatek hlasů na to, aby vstoupila do vládnoucí koalice. Tím by se stala první pirátskou stranou, která by byla členem vlády v rámci Evropské unie - což by byl velký úspěch, napsal server Politico.
Zatímco širší pirátské hnutí v řadě evropských zemích stagnuje - jejich úspěchy byly krátkodobé a strany se potýkaly s vnitřními rozbroji a vstupem do běžné politiky, některé více rozvinuté strany zaregistrovaly politické zisky. V Evropském parlamentu (EP) jsou nyní čtyři členové pirátských stran, piráti jsou parlamentech v Lucembursku, na Islandu a v České republice. Pirát dokonce působí jako primátor Prahy.
"Je to svěží vítr," řekl šéf českých pirátů Ivan Bartoš a vyzdvihl témata, kvůli nimž jsou piráti populární u malé, ale hlasité, části Evropanů: "žádní oligarchové nebo velcí sponzoři" a "naprostá transparentnost".
V raných letech získávalo pirátské hnutí podporovatele ze stejného důvodu, kvůli němuž se později začalo zadrhávat - nesnášelo politiku. "Nikdo z nás nechtěl být politikem," řekl Rick Falkvinge, který založil první evropskou pirátskou stranu ve Švédsku v roce 2006. Strana se podle něj původně soustředila výhradně na "duševní vlastnictví, patenty a ochranu soukromí".
Švédští piráti rychle inspirovali další pirátské strany napříč Evropou. Uskupení získalo 7,1 procenta hlasů ve švédských volbách do EP v roce 2009. To byl zásadní skok pro tak mladou stranu, jež obracela vzhůru nohama politiku středního proudu.
V roce 2011 pak německá pirátská strana obdržela téměř devět procent hlasů v místních volbách v Berlíně a dostala se do tamního spolkového parlamentu. Brzký volební úspěch byl ale rychle potlačen. Podle členů strany se následně výrazně změnil přístup, kterým média o straně informovala. Původně k ní přistupovala jako k zajímavé politické kuriozitě, následně ale začala pokrývat "drby, hádky a nešťastné věci, které lidé napsali na twitter", řekl německý člen EP za piráty Patrick Breyer. Němečtí piráti rovněž čelili obviněním, že jsou mezi nimi členové s krajně pravicovými názory, a uskupení rovněž uškodila kauza vraždy a sebevraždy z roku 2016, do níž byl zapleten pirátský politik.
Navzdory následným volebním zklamáním ve Švédsku i v Německu žili piráti dál. A v některých zemích se jim dařilo dobře. Strany, které nakonec získaly křesla v národních parlamentech, rostly postupně, řekl Sven Clement, šéf lucemburské pirátské strany a člen tamního zákonodárného sboru. V Lucembursku se tak z pirátů stala jedna z mála alternativ v politickém systému, který se obvykle jen velmi málo vychyloval od statu quo.
Jiným pirátským stranám, které rozšířily záběr nad rámec svých původních politických témat, jakými je duševní vlastnictví, reforma patentového zákona a práva lidí v digitálním prostoru, se také dařilo dobře. Bartoš z českých pirátů přitom tvrdí, že základní principy hnutí lze aplikovat na veškerá vládní rozhodnutí. Důraz na analýzu dat například pomůže s "dobrou reformou zemědělství, důchodovou reformou, cokoliv je potřeba", poznamenal. V Německu a v dalších zemích si rovněž piráti stále více uvědomují, že potřebují pevnou loď. To znamená najímat si politické experty a parlamentní asistenty.
Pak jsou zde jiné země napříč Evropou s menšími pirátskými stranami, v nichž nadále převládá silné naladění proti vládnoucím vrstvám a nejasný organizační přístup. Ve Francii je například hlavním cílem pirátů od základů změnit celý systém.
Výsledkem je, že se objevily dva typy pirátských stran. Jsou tu "dobře ustanovené" strany s rozrůstající se politickou infrastrukturou, řekl šéf lucemburských pirátů Clement. Pak jsou tu "všechny ostatní strany - a je občas velmi těžké najít společnou řeč, nebo shodu mezi těmito dvěma přístupy", dodal. I tak se však domnívá, že obě skupiny pirátských stran dokážou spolupracovat. "Strany, které mají úspěch, musí více pomáhat stranám, které jsou méně úspěšné," řekl Clement s tím, že malé pirátské strany podle něj časem "také dospějí".
Pokud by se Česká pirátská strana skutečně stala v říjnu součástí vládnoucí koalice, jednalo by se o první opravdový test toho, zda hnutí dokáže přetvořit svou filozofii v konkrétní politická řešení na celostátní úrovni.
Nynější i bývalí členové pirátů však trvají na tom, že význam hnutí je dalekosáhlejší než jen to, zda se dokážou dostat do vládnoucí koalice. "Hnutí drží naživu jeho nadnárodní aspekt," poznamenal Mattias Bjärnemalm ze švédských pirátů. "Nezáleží na tom, zda zaznamenáme zádrhely na úrovni jednotlivých států, stále jsme relevantní a naše ideje někdo někde nadále prosazuje," řekl serveru Politico.
Témata: Česká pirátská strana
Související
9. listopadu 2024 14:28
10. října 2024 17:46
1. října 2024 11:45
30. září 2024 13:25
29. září 2024 13:33